RECENZE: The Knife bloudí zvukovým labyrintem

THE KNIFE
SHAKING THE HABITUAL
Universal
13 trax / 96:20

Experimenty u The Knife čeká asi každý, kdo od těchto inženýrů bizarních textů a atmosferických zvuků něco slyšel. Povědomí o tomto projektu taky rozšířil sólový projekt Karin Dreijer Andersson Fever Ray, který díky výbornému debutu z roku 2009 zaznamenal ohlas i u širšího publika. Její rodní The Knife teď vydali své asi nejneuchopitelnější a nejsložitější album. To by se místy s trochou nadsázky dalo přirovnat k Björk. Plus nějaký ten Aphex Twin a možná i pozdní Radiohead.

Mezi poslední Silent Shout a Shaking the Habitual je odstup sedmi let. Album se vzdává jakékoli podbízivost a líbivosti a je radikální - dobrým příkladem je Full of Fire, ve kterém si během deseti minut tísnivých zvuků poslechneme sexuální (ano, texty jsou na Shaking the Habitual plné naprosto neidealizovaného sexu) kázání. The Knife umí být (nejen) na novince klaustrofobicky přímočaří.

Většina alba je instrumentální a komplikovaná - normálních písniček "do iPodu", pokud si takové označení zavedeme, je tu minimum. Mnohem více se opusy jako A Cherry on Top, které se potkávají místy opravdu snad až se symfonickou hudbou, hodí na soustředěné poslouchání z kvalitní aparatury. Kdosi na internetu v nějaké diskusi psal, že Shaking the Habitual se hodí jako kulisa ke tvoření. Pokud by případného umělce nerušil fakt, že album je natolik silné, že vlastně posluchači nenechává žádný osobní prostor, proč ne.

The Knife jsou na scéně potřebné zjevení, protože to, co dělají, vychází opravdu z nich a je to kvalitní a promyšlené. Nejde o druhořadou nudu smyček, které se nahromadili nějakému nadšenci v šuplíku, prsknutou hlava nehlava na desku s tím, že si to nějaký hipster koupí. Z toho, co na Shaking the Habitual kapela dělá, je opravdu cítit záměr a vize. V rétorice samotné desky: tohle prostě není konzum.

Album tak skutečně funguje jako labyrint - jako enigmatické proplétání různě dlouhými chodbami (některé mají půl minuty, jiné devatenáct minut, ano, tak dlouho trvá Old Dreams Waiting to Be Realized) a scenériemi. Pokud je někdo ochotný přistoupit na pravidla téhle trochu zvrácené, ale o to dobrodružnější hry, Shaking the Habitual si užije (asi stejně jako nadcházející koncert The Knife na Colours of Ostrava). Pro některé jiné by deska mohla být spíš nebezpečným putováním, které brzy vzdají.

BEST TRAX: Full of Fire, Raging Lung, Ready to Lose
ZKUS TAKY: Fever Ray - Fever Ray, Planningtorock - W, iamamiwhoami - Bounty

Lucie Malá {vypnoutlink:Lucie}
6/7