RECENZE: Bonobo složil doktorandskou zkoušku

BONOBO
THE NORTH BORDERS
Ninja Tune
13 trax / 58:43

Na přelomu tisíciletí začal Simon Green tvořit hudbu, jejíž vzestup zatím předznamenávali interpreti jako Coldcut nebo DJ Shadow. Hip-hop se potkal s jazzem, chill-out s drum'n'bassem, retro s modernou a vznikla další forma inteligentní taneční hudby. Nu-jazz a breakbeat už možná netáhnou tolik jako dřív, současné trendy více inklinují k electro swingu, interpreti jako The Cinematic Orchestra nebo právě Bonobo si ale dokázali za více jak deset let vydobýt statutární pozici ve svém žánru.

Bonobovo nové album poskytuje posluchači zdárný příklad. Pokud severní hranice označují rozdělení mezi starým a novým, Bonobo zručně balancuje na hraně. Díky tomu, že je nechal otevřené, může cestovat jak ke svým prvotinám z Animal Magic a Dial 'M' For Monkey, tak zůstávat v popovějším pokračování, které završil na tři roky staré desce Black Sands. Vše, co z něj dělalo potenciálního hitmakera (Nightlite, The Keeper) nyní opouští a zaměřuje se více na tu chytrou podstatu. Jak je slyšet například na Heaven For The Sinner, pop je skryt pod nánosem pečlivě strukturované breakbeatové linky. Punc alternativy potvrzuje i výběr zpěvačky Erykah Badu.

Výběr pěveckých spolupracovníků je u Bonoba vůbec samostatnou kapitolou - i díky němu se proslavily zpěvačky Bajka a Andreya Triana. Na The North Borders hostují čtyři lidé, z toho anglická zpěvačka Szjerdene, jenž je i ohlášenou vokalistkou pro nastávající turné, s nímž zavítá Bonobo i na letošní Colours of Ostrava, hned dvakrát. Seznam hostů doplňuje v závěrečné ukolébavé Pieces Cornelia, naopak First Fires nazpíval Grey Reverend. Ne že by to byla špatná skladba, song s tklivou atmosférou skvěle uvádí poslech nahrávky, jen nedává patřičně vyniknout Reverendovým přednostem - to se pánům v The Cinematic Orchestra povedlo využít o trochu lépe.

Jak je patrné, ne ve všech Bonobových písních se zpívá, ale ani instrumentálky v kvalitě nezaostávají. Žádný track tu výrazně nad ostatní nevyčnívá, místo toho v sobě každý nese kus hravosti a originality, která se objeví většinou až v poslední části. Další věcí odlišující novinku od předchozích dvou desek je odklon od jazzovosti a slyšitelnější návrat k downbeatovým melodiím (Jets, Ten Tigers) i zlomenému beatu (Emkay, Know You). Trochu nový sound lze zpozorovat snad jen u singlu Cirrus, která hodně připomene produkci Four Teta.

Staromilský zvuk původních skladeb z počátku 21. století je tentam, nostalgie je tu ale stále cítit. Uvědomělá práce hodná akademického pracovníka dokázala propojit různé vlivy a odkazy minulosti, přičemž nedošlo k porušení citační normy a neokázalého vykrádání sebe samého. Vznikla tak svěží nahrávka, která dokáže znalého nadchnout a nováčka neurazit, možná i potěšit.

BEST TRAX: Jets, Ten Tigers, Transits (Feat. Szjerdene)
ZKUS TAKY: DJ Shadow - The Less You Know, The Better, Four Tet - Pink, Mr. Scruff - Bonus Bait

Ondřej Bambas
6/7