RECENZE: Se Zaz na procházce francouzskými uličkami

Vydáno 22.05.2013 | autor: redakce

Má hlas jako břitvu a k tomu zpívá tím nejvíc sexy hlasem na světě. Francouzská sympaťačka Zaz vypustila do éteru novinku Recto Verso, která srší optimismem a která posluchače spolehlivě přenese mezi pařížské uličky plné romantiky.

RECENZE: Se Zaz na procházce francouzskými uličkami RECENZE: Se Zaz na procházce francouzskými uličkami

zaz rectoZAZ
RECTO VERSO
Sony Music
14 trax / 39:49

Zaz je unikát. Tedy těžko říct, jak ji vnímají Francouzi, pro Čechy je to ale po delší době francouzsky zpívající interpretka, která dokázala skutečně zaujmout a jejíž tvorba přináší něco, co nejsme v našich končinách zvyklí slýchat den co den. Druhá studiovka Zaz zní hravě, pozitivně a hlavně jsou z ní cítit emoce a prožitky. Deska je bez nadsázky návyková a nemá slabou chvilku.

Při poslechu Recto Verso se ocitnete ve staré Francii, kdy se proti slunci dámy chránily paraplíčkem a posléze se s partnerem zastavili u vonící pekárny na nějaký ten croissant či šálek kávy. Zaz ale v téhle představě nefiguruje jako ona vznešená dáma v rukavičkách, ale jako pouliční hudebnice s kytarou, která svým nakřáplým hlasem pohne každým srdcem. Z téhle filmové atmosféry se člověku zoufale nechce.

Umělkyně, vlastním jménem Isabelle Geffroy, začínala v jazzových uskupeních a momentálně symbolizuje skvělý šanson 21. století. Nejlépe se dokáže vyřádit jen se svou kytarou (La lessive), jejímu hlasu však sluší i podklad tahací harmoniky (J'ai tant escamoté) nebo klavíru (Si). Procítěné skladby jsou pečlivě prokládané rozvernými písněmi, jimž dominuje "housličková" Oublie Loulou nebo úvodní On ira.

Zaz většinou doprovází jeden až dva nástroje. Přesto není druhá studiovka "chudá" - vynahrazuje to kombinace nástrojů a rozmanitost melodií. Právě relativní jednoduchost v hudebním doprovodu dává vyniknout jejímu zpěvu, který je často přirovnáván k legendární Édith Piaf.

Ze živých vystoupení na ulici je poznat, že třiatřicetiletá rodačka z Tours dělá svou hudbu zcela intuitivně - její bezprostřednost už ostatně mohli před rokem obdivovat návštěvníci Colours of Ostrava. Celá ta přirozenost u Zaz funguje na výbornou, spoléhá se jen na muziku a na nic kolem. A v případě Recto Verso to vychází.


BEST TRAX:
Si je perds, Nous debut, Oublie Loulou
ZKUS TAKY: Édith Piaf - La vie en rose, Louise Attaque - À plus tard crocodile, 8 femmes (Bande Oroginal du Film) - OST


Kristina Bílá
6/7


0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít