LIVE: Jak vypadal Rock for People před 15 lety?

ROCK FOR PEOPLE
Atletický stadion, Lidový dům, Český Brod
3.-5.7. 1998

Důvod proč šermovat slovem výjimečný, je zcela prostý - letošní ročník českobrodského festivalu nabyl doslova mamutích rozměrů. Kritériem přitom není počet návštěvníků, těch dorazilo asi tři a půl tisíce, přičemž optimistická prognóza pořádající agentury počítala s tisíci čtyřmi. Důležité je především množství hudby, které se do tří dní podařilo stěsnat. Přibližně stovka kapel postupně vystoupivších na dvou pódiích, to je nálož, jaká bude jen těžko hledat konkurenci. Samozřejmě, zhlédnout vše je v takovém případě daleko za hranicí lidských možností, ale mezi námi, podobná akce prostě není jen pouhou přehlídkou několika hudebních souborů. To je jasné už v pátek odpoledne, kdy ukládám zavazadlo do stanu, před nímž se ve vlastních zvratcích spokojeně vyvaluje jakýsi teenager. Skvělý orientační bod.

Shrneme-li celé tři dny, pak na festivalu objevíme tři zásadnější vady na kráse. Jestliže nepokládáme různé magické rituály za nějak extra účinné, pak tu první z nich pořadatelé nikterak ovlivnit nemohli. Počasí. Jistě, mohlo být i mnohem horší, vždyť první kapka dopadla až v sobotu ráno, ale i když mezi jednotlivými přívaly deště nastávaly dostatečně dlouhé intervaly, vzpomínka na páteční sluníčko byla až příliš lákavá. Obdivuji všechny, kteří si před hlavním pódiem na atletickém stadionu neprodleně zbudovali improvizované přístřešky z igelitových plachet, zatímco já zbaběle prchal do sucha.

Druhá výtka už je závažnější a směřuje k mnohdy nevyvážené dramaturgii. Proč byl jeden z největších trháků, vystoupení projektu Černé ovce, naplánován až na sobotní půlnoc, kdy většina přítomných už pomalu odpadávala? A proč Vltava hrála na malém pódiu v Lidovém domě, když obrovský zájem publika se dal předpokládat? Podobných (pravda, ne až tak zásadních) kiksů by se našlo vícero a nezbývá než je brát jako přiměřenou daň festivalovému mumraji. Poslední výhrada se týká územního plánování a místopisu vůbec - geografická vzdálenost mezi oběma souběžnými scénami do značné míry znemožňovala efektivní přebíhání od jednoho pódia ke druhému, což je docela škoda. Ameba Production ale Český Brod bohužel přestavět nemůže.

Rock for People 1998

Co se hudební náplně týče, zřejmě nemá valného smyslu připomínat standardní (čímž nemyslím průměrná!) vystoupení Žlutého psa, Cirkusu Praha, Abraxasu, Visacích zámků, Sta zvířat a mnoha dalších. Za zmínku ovšem stojí moment, kdy během setu Snake Eaters vypadl zvuk. Publikum zírá, jak to muzikanti v pohodě mastí dál, a Bradley Stratton svou roztomilou češtinou jenom zavelí: "Pojďte všichni sem!" Pod pódiem už je slyšet skvěle a nálada je výborná. Inu, akustické nástroje také mají své výhody. Největší atrakcí celého Rock for People se ale nakonec stejně stali američtí rapmetalisté Stuck Mojo, kteří si v Českém Brodě nečekaně vynahradili svůj zrušený pražský koncert. Prořídlé a promoklé publikum se jim podařilo skvěle rozhýbat a to je ta nejlepší vizitka o schopnostech téhle party. Dobrý.

Sčítám-li všechny klady a zápory letošního českobrodského Rocku pro lidi, vychází mi, že jsme měli tu čest s jednou z nejzajímavějších akcí letošního července. Což je, jak jistě uznáte, vzhledem ke konkurenci velmi příznivé hodnocení.

text: Jan Ernest