RECENZE: Pet Shop Boys i po padesátce monitorují nové trendy

PET SHOP BOYS
ELETRIC
Mystic Production
9 trax / 49:12

Tracklist: Axis, Bolshy, Love Is a Bourgeois Construct, Fluorescent, Inside a Dream, The Last to Die, Shouting in the Evening, Thursday, Vocal

Nejlepší kapela je taková, která je na první poslech čitelná a poznatelná. Nesmí ovšem pořád a neustále přešlapovat na jednom místě a mastit jeden hit na chlup podobný druhému. Neil Tennant a Chris Lowe se však už přes třicet let drží na špičce popového pelotonu a stále přicházejí s něčím novým. I když je na Electric stále čitelný jejich klasický rukopis, trochu si pohráli se zvukem, tam ubrali kytar a hle, vyskočila svěží, moderní a místy prosakující retro nahrávka.

Tu začali dávat dohromady hned po vydání desky Elysium. Vůbec tenkrát netušili, jestli z ní vznikne plnohodnotná deska, jelikož šlo o něco zcela jiného, než doposud vyprodukovali. "Když jsme začali pracovat na nových písních, tak více připomínaly Chrisův projekt. Ale pak jsme si v klidu sedli a zjistili jsme, že vlastně posloucháme naši dvanáctou desku. A netrvalo to ani rok po vydání nahrávky Elysium. Za tak krátkou dobu vydal dvě dobré desky (Low a Heroes) i David Bowie, tak proč bychom to nezvládli i my," vyjádřil se o počátcích skládání Neil Tennant.

Hned první peckou Axis se PSB jednoznačně vracejí k ryze taneční muzice. Co na tom, že po textové stránce se neustále opakuje kouzelná mantra "electric energy". Jak je vidět, i to někdy stačí k dosažení kýženého výsledku. Ono to na diskotéce po odbití půlnoci není zase tak důležité, kdo co zpívá... Ostatně dav by se vlnil i na troubení trabantu a cinkání kravského zvonce.

Pet Shop Boys však mají navíc tu výhodu, že jejich produkce dává smysl a to nejen v písni s pořadovým číslem jedna. V zásobníku čekají další: Bolshy připomíná devadesátkovou dancefloorovou skákačku Fun Factory a Love Is A Bourgeois Construct určitě uvítají cvičitelky aerobiku. Přesnému dupáku ale musejí useknout asi půl minuty smyčců navozující atmosféru koncertu Coldplay. Dá se využít jako malá pauza mezi náročnými cviky. Fluorescent má hudební linku velmi podobnou visageovskému hitu Fade To Grey z devadesátých let. Dobře odvedená práce.

Dvojice nenabízí jenom svou vlastní tvorbu. Pustili se i do Bruce Springsteena a předělali The Last to Die, kde očesali rockový zvuk a místo kytar přidali elektroniku a trochu nahrávku zrychlili.Snad nejpomalejší a nejvíce podobný starým ohraným flákům je kousek Thursday, kde si menší štěk odbyl i Example.

Chris a Neil si mohou hrdě poklepat na ramena a hodit se do klidu. Za necelý rok uběhli v hudebním světě velký úsek měřený spíše světelnými roky než kilometry. Obava z toho, co nám nabídnou příště, není na místě, pokud se vyvarují v dnešní době tolik oblíbené "retro otočce." I když jim je hrubě přes padesát, tak stále hledí vpřed a monitorují nové trendy.

BEST TRAX: Axis, Fluorescent, Thursday
ZKUS TAKY: Gazebo - The Syndrome, The Whip - Wired Together, Vitalic - Rave Age

Karel Prchal
6/7