RECENZE: Tom Odell úspěch svého hitu Another Love nepřebije

TOM ODELL
LONG WAY DOWN
Sony Music
10 trax / 35:20 min

Tracklist: Grow Old With Me, Hold Me, Another Love, I Know, Sense, Can't Pretend, Till I Lost, Supposed To Be, Long Way Down, Sirens, Bonus Tracks, I Think It's Going To Rain Today, Storms, Heal

První deska Toma Odella vzbudila nebývale rozporuplné reakce. Jeden respektovaný britský hudební kritik, čerstvými objevy zjevně přesycený, přirovnal debut svého krajana k syfilisu a následně jeho výkon obodoval nulou z deseti. Tomův otec vyjádřil svůj nesouhlas s hodnocením tak, že dokonce podal na nekompromisního recenzenta žalobu. Paradoxem je, že stejná kritická obec korunovala Toma vavřínem v soutěži BRITs' Critics' Choice. Odell tak stanul po boku Adele a Emeli Sandé, která získala stejné ocenění naposledy před ním. Závěr? Nejasný. Zavání tvorba Toma Odella žumpou nebo je to objev roku? Kdo je ve skutečnosti to dvaadvacetileté štěně, které má feeling, za který by se nemusel stydět šedesátiletý jazzman v zapadlém baru na předměstí Londýna?

Jisté je jedno - o tvorbu Toma Odella stojí za to se zajímat. Odellova schopnost vystupovat přirozeně a bez líbivých póz, opravdovost a hloubka sdělení ruku v ruce s dávkou poctivé muzikálnosti je kombinace, která ho řadí do vyšší ligy. Přestože své mládí strávil jako outsider u klavíru obklopen duchy hudebního nebe, dnes pod podiem na Odellových koncertech pískají patnáctky rozplývající se nad jemnými rysy jeho obličeje. Může za to jeho hit Another Love, který nedávno obletěl hitparády a Tom Odell, obyčejný kluk ze Sussexu jezdící po koncertech v babiččině žigulíku, přestal leštit skleničky na baru, aby začal vzdychat do mikrofonu způsobem, který neirituje, ale přenáší někam zpátky v čase. Do oprýskané hotelové lounge, kde si Jeff Buckley teskně stěžuje Leonardu Cohenovi na bolest a prázdnotu, kterou způsobuje prašivá, pomíjivá láska.

Zní to hezky, ale je to právě ten zatuchlý nádech, který lze Tomu Odellovi vyčíst. Je snadné nechat se unést orchestrálně podbarvenými baladami. Probudit se výkřikem a tanečním rytmem v téměř úvodní Hold Me. Nechat dešťové kapky, dopadající na vaše okno, dublovat Tomovu Storms a I think It's Going to rain Today. Ale pak se ukáže, že snadné věci se také snadno zapomínají. Už u singlovky Can't Pretend přejde sebenostalgičtěji založeného posluchače chuť předstírat, že vložit desku Long Way Down do přehrávače znovu stojí za to. Poslech Toma Odella dospěle naplňuje, mnohdy překvapí silnou gradací a dobře načasovaným decrescendem, ale také občas otráví dětinskou ukňouraností. Ostatně přesvědčte se sami 15. listopadu v pražském Lucerna Music Baru.

Long Way Down je album, které si vychutnáte v ušáku u krbu s letitou whisky po ruce, nebo se bude pouštět jako nenáročný podkres ve snobských restauracích. Ani na jedno z těch míst ale čerstvý vítr nevane. Což je při míře Tomova talentu trochu škoda.

BEST TRAX: Another love, I think It's going to rain again, Storms
ZKUS TAKY: David Bowie - The Next Day, The Fray - Scars and Stories, Bastille - Bad Blood

Alena Bílková
4/7