RECENZE: James Blunt stále řeší stejné téma. Ženy

JAMES BLUNT
MOON LANDING
Warner music
12 stop / 39:58 min

Tracklist: Face the Sun, Satellites, Bonfire Heart, Heart To Heart, Miss America, The Only One, Sun on Sunday, Bones, Always Hate Me, Postcards, Blue On Blue, Miss America (Acoustic Version)

Je chvályhodné, že stopáž Bluntových desek se nezkracuje a momentálně setrvává na dvanácti stopách. Nic přelomového však nepřináší. Od debutu je kytara lecčím doplněna, patrný je také ústup patetických ploužáků. Interpret jako by se snažil ukázat, že dokáže nabídnout i energické skladby a někdy se mu to skutečně podaří (Bonfire Heart). Dojem z těchto několika záblesků ale kazí textová rovina alba.

Ženy a vztahy s nimi - zvlášť ty nešťastné - jsou nevyčerpatelná témata a stojí na nich nejúspěšnější skladby všech dob. Jenže čeho je moc, toho je příliš. Těžko uvěřit, že někdo dokáže vydat celkem 44 (!) písní, kde nenajdeme prakticky žádný jiný motiv než ženu, lásku k ní, vztahové kotrmelce, existenci jiného muže v jejím srdci, rozchod, velkorysé sliby, návrat a ódu na to, jak je dotyčná úžasná. Bluntův jindy docela příjemný, teď už otravný hlas, který s malou obměnou opakuje stále to samé, dojem nespraví a Moon Landing je - podobně jako ostatní alba - tak velký koncentrát, že ho nelze poslouchat v kuse, pouze vstřebávat po částech.

Bohužel ani o titulní fotce alba se nedá říct, že by překvapila. Třetí varianta interpretovy tváře (výjimkou je jen předešlé album Some Kind of Trouble) za čtyři alba jasně vypovídá o tom, kam se posunul. Nikam.

Barva hlasu je sice svým způsobem žánrovým omezením, hodných hochů s kytarou ale přibývá nejen u nás. Jestliže Blunt příštím počinem nepřinese inovaci, lehce zapadne do hlubin rádiových playlistů. Tedy pokud už tam není.

BEST TRAX: Bonfire Heart, Sun On Sunday, The Only One
ZKUS TAKY: Tom Odell - Long Way Down, Daniel Powter - Turn on the Lights, Keane - Strangeland

Aneta Holá
3/7