RECENZE: Poutavá i náročná přednáška profesorů Dream Theater

DREAM THEATER
DREAM THEATER
Warner Music
9 trax / 68:05 min

Tracklist: False Awakening Suite, i. Sleep Paralysis, ii. Night Terrors, iii. Lucid Dream, The Enemy Inside, The Looking Glass, Enigma Machine, The Bigger Picture, Behind The Veil, Surrender To Reason, Along For The Ride, Illumination Theory, i. Paradoxe de la Lumiére Noire, ii. Live, Die, Kill, iii. The Embracing Circle, iv. The Pursuit of Truth, v. Surrender, Trust & Passion

Bylo by poněkud nevděčné žádát od klasiků, jejichž kvalitativní laťka ční proklatě vysoko, aby neustále přicházeli s něčím neotřelým a novátorským. Dream Theater se na eponymní řadovce úpěnlivě drží vlastních, tolik osvědčených tradic, což znamená skladatelsky i aranžérsky vytříbené, instrumentálně excelentní, zvukově vyšlechtěné, prostě po všech stránkách profesionální kompozice. Přestože rozhodně nejde o samolibé exhibice hbitých rukou, přiznejme, že na druhou stranu materiál dostihuje trocha té "profesorské odlidštěnosti". Dokonalost prostě mívá blízko k určité odtažitosti a ona úzká hranice se ve více než hodinovém prostoru občas přece jen připomíná.

Určitě nepřekvapí, že hudební hostinu otevírá impozantní suita, postavená na dramatických klávesách, která jako by vypadla z hollywoodského velkofilmu. Nicméně klaviatury Jordana Rudesse se následně poměrně drží na uzdě. Petrucciho ostré riffy a brilantní elektrizující sóla se vřele objímají nejen s akustickou kytarou, ale i působivým smyčcovým souborem. Za pozornost stojí rovněž precizní práce bubeníkova. Chtě nechtě trochu do ústraní je tlačen zpěv Jamese LaBrie. Rozhodně zde neční na piedestalu, jako tomu bývá u většiny kapel. Marná sláva, instrumentální linie je hlasivkám u Dream Theater těžkým sokem. Že s invencí není americké kvinteto zdaleka u konce, pak nastiňuje závěrečný více než dvacetiminutový prog metalový opus o pěti dějstvích, v němž se (ač trochu nesourodě) prolíná nespočet motivů i nálad.

• Přijedou Dream Theater. S novou deskou a tříhodinovým programem

Z útrob Dream Theater vyvěrá hudba, která se musí nejen poslouchat, nýbrž opravdu vnímat. Vyžaduje koncentraci od muzikantů, ale i ze strany konzumentů, jinak není šance pochytat všechny fígle a parádičky, jimiž jsou skladby rafinovaně protkány. Nechť si každý sáhne do svědomí, je-li to k adoraci postačující či nikoli.

BEST TRAX: The Enemy Inside, Surrender To Reason, Illumination Theory
ZKUS TAKY: Symphony X - Iconoclast, Queensrÿche - Dedicated to Chaos, Rush - Clockwork Angels

Daniel Folprecht
6/7