RECENZE: Tomáš Klus je na Proměnamě rozevlátý a svůj

TOMÁŠ KLUS
PROMĚNAMĚ
vlastní náklad
16 trax / 51:26

Tracklist: Jsem, První píseň, Oblomov, Amores Perros, Vločka, Napojen, Procit, Narozeninovál, Pan Toffel, Nezapomínej, Žezlo, Taneční, Žabí král, Noe, Napojen II., Anna

Hned v úvodu je nutno konstatovat, že cesta k novému Klusovu albu je lemována příjemnými překvapeními i mírnými rozpaky. Není nijak přímočará, chvílemi se ztrácíme za mlhavými obzory, abychom vzápětí dopadli na tvrdou zem a s otevřenou pusou přemýšleli, co z toho je míněno vážně. V každém případě je to nevšední zážitek, který se prohlubuje s opakovaným poslechem.

Kdo čekal hity na první poslech typu Marie nebo Pocity, bude asi s výjimkou Klusovsky "čisté" První písně trochu zklamán, kdo v něm viděl druhého Karla Kryla a toužil po tom, aby se více vyjadřoval k politice, dočká se jenom v případě Žabího krále, který skvěle sedne ke sledováním filmového dokumentu Hledá se prezident režiséra Tomáše Kudrny. Pokud se někdo z posluchačů, čí spíše posluchaček, zhlédl v lehce naivním obyčejném klukovi s kytarou z prvních dvou alb, bude muset spolknout slyšitelnou přítomnost jeho Cílové skupiny a dalších přizvaných muzikantů. A kdo čeká v textech lásku, dočká se spíše filozofování.

• SPECIÁL: Kdo je Tomáš Klus? Tomáš Klus je Bůh!

Skoro to vypadá jako by Klus chtěl svoji proměnou popudit část svých příznivců, ale není tomu tak. Při opakovaném poslechu se totiž z alba vyloupne daleko více zajímavých momentů, než se původně zdálo. Navzdory všem proměnám provázejícím čtvrtou Klusovu studiovou desku začíná písní Jsem s textem "Jsem, tady jsem, a pořád jsem to já", pod níž spolupodepsán Klusův věrný souputník Jirka Kučerovský. Zjevně proto zní, jako by byla ze dvou trochu odlišných částí a přítomnost smyčců v ní varuje, že tentokrát bude na Klusově desce lecos jinak. Třeba v případě jeho hlasu, který místy zhrubne až do syrové podoby, která nemusí být každému příjemná a člověk se musí pousmát, že interpret písní jako Napojen nebo jinak poměrně silné skladby Nezapomínej byl před dvěma lety Slavíkem. Ale na kontrastním albu zní i klukovsky bezelstně v roztomilé skladbě Narozeninoval, která má pasáž připomínající parodii na Go West dua Pet Shop Boys, a zamyšleně ve Vločce jako podobeství relativity života a naší smrtelnosti.

• VIDEOROZHOVOR - Tomáš Klus: Základem všeho je láska

Dvě rychlé skladby, temperamentní "skorolatina" Amores Perros a trochu prvoplánový Pana Toffela, fungují více z festivalového pódia. Trochu mimo je "legráckami" rozbitá skladba Žezlo a instrumentální verze Napojen stejně jako závěrečná Anna dělají dlouhý nos na všechny, kdo by chtěli, aby Klus natáčel desky podle jejich představ o klasickém písničkářství. Za pozorný poslech rozhodně stojí Noe, nejen kvůli dobrému textu, ale také jako ukázka práce Cílové skupiny. Ta hraje spíše méně než více, ale nepřeslechnutelně. Jako parádní pokračování "ruského" závěru Racka pak lze brát pecku Oblomov, v souvislosti s kterou Klus uvedl, že "my jsme trochu generace Oblomovů, lidí, kteří něvědí, co se sebou". Skladba stojí za doporučení, stejně jako četba skvělé knihy Ivana Alexandroviče Gončarova.

Kdo od Proměnamě čekal ucelenou desku, může být zaskočený Klusovou novou filozofií, že být proměnlivý a nestagnovat je cesta k sebepoznávání. Téměř všechny výtky k albu však smaže fakt, že Klus se opravdu rozhodl být svůj bez ohledu na přání okolí a udělal k tomu nepřehlédnutelný (nepřeslechnutelný) krok. Těžko věřit tomu, že po poslechu Proměnamě začne také "proměnanás", ale fanděme tomu, že se alespoň někdo o něco takového snaží.

BEST TRAX: Oblomov, Nezapomínej, První píseň
ZKUS TAKY: Jiří Smrž - Kořeny, Ivo Cicvárek - Velký svět, Voxel - Superstar

Roman Jireš
5/7