LIVE: Souboj Hidden Orchestra s Portico Quartet skončil remízou

Hidden OrchestraHIDDEN ORCHESTRA, PORTICO QUARTET
Palác Akropolis, Praha
3.4, 4.4. 2014

V Praze si Palác Akropolis drží v moderním jazzu a příbuzných žánrech majoritní postavení, a přestože je část produkce prezentována v Lucerna Music Baru, nejvíce fanoušků dochází na současná nu-jazzová jména právě do žižkovského klubu. Protože v tomto domě se ctí desátá večerní, vystoupení začínají poměrně brzy, a pak to minutu do začátku akce vypadá před pódiem na pořádný průšvih.

Stejný scénář se odehrával i po dva večery 3. a 4. dubna, snad ten druhý s Portico Quartet měl ještě o něco dramatičtější zápletku. Sály ale byly nakonec v hlavním čase podvakrát slušně zaplněné. Obě dvě ostrovní kapely měly předskokany. K Hidden Orchestra se podařilo získat o něco atraktivnější, příhodnější a ve výsledku i lepší doprovod. Clarinet Factory pojí s Hidden Orchestra skladba 5 Steps, kterou Skotové zremixovali a později večer tuto skladbu do programu dokonce i zařadili. Klarinetový kvartet příjemně navodil atmosféru a umírněnější nálada před našlapaným vystopením nevadila, na rozdíl od mladé formace The Superpower přese veškerou snahu bavila jen v momentech, kdy si k sobě přizvala hosty, jako nalazení k Portico Quartet ale zněli příliš klasicky až rock'n'rollovo-bluesově. Jelikož se ale jednalo o vystoupení v rámci festivalu představujícím mladé jazzmany, nesourodost lze přehlédnout.

Portico Quartet

Časově toho více zvládli údernější Hidden Orchestra, kteří využili plných devadesát minut. Oproti tomu Portico Quartet stihli zahrát pouze osm skladeb, jejich stopáž se ale blížila k deseti minutám. Čtveřice dále získala body rozmanitostí, s níž dokázala po celou dobu bavit. A bylo úplně jedno, že občas byla hudba velice ambientní, že i divákovo přešlápnutí na místě mohlo rušit, nebo že většina zvuků byla hrána živě a repetiční podklady hangu nebo padu hrály několik minut, ne-li celou skladbu, to samé. Anebo že elektronické bicí tvoří základ, že máte najednou pocit, že se nacházíte na taneční party a ne jazzovém koncertu. Najedou dával smysl i v mezičase přestavby pouštěný Jon Hopkins.

• FOTOREPORT: Festival Mladí Ladí Jazz představil další hvězdu - Portico Quartet 

V tomto ohledu byli Hidden Orchestra o něco méně nápaditější a přechody z klidu do vypjatějších pasáží připomínaly až post-rockové postupy. O zpříjemnění se pak krom zmiňovaného zařazení remixu pro Clarinet Factory postaral hned dvakrát Floex, který vystoupil jako speciální host. Hidden Orchestra měli taktéž propracovanější stage, kterou zdobila hradba z malých projekčních kruhů. Jakkoliv se ale vizuály snaží zatraktivnit show, nepříliš rozumné rozestavění schovávalo polovinu členů do tmy. Na druhou stranu mohl vyniknout fakt, že od kapely zní více nástrojů než je členů a mohou tak dostát svému jménu.

Portico Quartet se samozřejmě nenechávají zostudit a každý z členů obsluhuje minimálně dva nástroje. Nejzručněji pak působí Duncan Bellamy, jehož jediným mínusem zústává absence živých bicí, jež by občas dodaly skladbám šťávu. O tom by ostatně mohli vyprávět Hidden Orchestra se zdvojenou bicí soupravou.

V nabitém jarním programu je těžké rozhodnout se, kterou z akcí vynechat. Kdo se nyní rozhodl navštívit dvakrát po sobě Akropoli, zřejmě neodcházel zklamán. Pomyslný souboj o lepší koncert tak končí remízou, po které by ale zřejmě v nájezdech vyhráli Portico Quartet. Hidden Orchestra by tak mohli na nedávno započatém turné formu před letním vystoupením na Colours ještě dopilovat, aby zanechali podobný dojem jako jejich kolegové před dvěma lety v Gongu.

text: Ondřej Bambas, foto: Matěj Slezák