LIVE: Slowly Rolling Camera točila někdy až moc pomalu

SLOWLY ROLLING CAMERA, TEEN DAZE
Palác Akropolis, Praha
11. 4. 2014

Teen Daze si jede na své melancholické surfařské vlně a z prkna ho shodí máloco. Moře vypadá klidně, ale zároveň nabízí dlouhé a bezpečné vlny. Ve společnosti tanečnějších věcí Spark 7 nebo Massima Assanelliho nezapadla ani míromiluvná kompozice s varhanami Johanna Sebastiana Bacha. Jamison, který za elektronickým projektem stojí, neopomněl poté zmínit svou aktuální novinku singlem Paradiso. Celkově vyzněl padesátiminutový set příjemně a rotující světelné hlavy vytvářející na podlaze barevné ornamenty dokázaly na několik minut zhypnotizovat obalamucený mozek, který nevěděl, zda vypnout, nebo přehodit do přemýšlecího módu.

Po krátké přestavbě už pódium obsadily zcela jiné melodie. Nu-jazzové tóny a silný hlas Dionne Benettové. Fanoušek obdobné muziky asi nezůstává příliš překvapen. Inspirace The Cinematic Orchestra je více než zjevná, bohužel někdy chybí potřebná dávka originality. Z celého setu tak nejvíce utkví v hlavě Bridge, která se po filmovém intru zadere hluboko pod kůži, až může dojít na slzy. Píseň je tak dobře napsána, že nyní ani ta podobnost s To Build A Home nevadí.

Na nováčky může kapela působit příjemně. Ona příjemná skutečně je a díky skvěle sehrané skupině se dobře poslouchá. Bohužel v porovnání se známějšími kolegy hrají druhou ligu, jejíž prestiž je ale i tak vysoká - ne každému se povede vyjet za hranice, ani když jste z Velké Británie.

V ten samý den se po Praze konalo hodně akcí, zaplnit žižkovský sál tak nebylo snadné. Průměrnou účast může mít na svědomí i nepřesvědčivá debutová nahrávka Slowly Rolling Camera. A jelikož kouzelníci nejsou, živé provedení neurazí, ale pamatovat si jej budete maximálně do koncertu nějakého žhavějšího jména, jako je zmiňovaný vzor The Cinematic Orchestra nebo nějací další ninjové.

text: Ondřej Bambas, foto: Radek Bártík