LIVE: Ohně, medvídci a visuté bicí - Lucie hrála v Ostravě

LUCIE
ČEZ aréna, Ostrava
1.6. 2014

Důvodů, proč mít ke comebacku Lucie výhrady, najdeme nespočet. Ať už těch obecnějších (jsou za zenitem, dělají to jen pro prachy, chemie mezi členy je na bodu nula...), nebo těch konkrétních, které se vážou přímo ke včerejšímu koncertu (prakticky žádná interakce s publikem, Kodymovo zapomínání textů, stávkující projekce, zpožděný zdvih plošiny s Dvořákem u Dotknu se ohně nebo zmršený zvuk u Snu s hostující Lenkou Dusilovou). Všechny výtky však náhle zblednou, jakmile se legendární čtveřice muzikantů postaví společně na pódium. Náhle divák pochopí, že vidět vedle sebe kvarteto takto charismatických osobností je prostě zážitek, který výše zmíněné neduhy dokonale vyváží.

Téměř zaplněná ČEZ aréna naštěstí není jen přehlídkové molo a když jedenáct minut po osmé hala poprvé potemněla a nad širokým pódiem s bohatým světelným parkem se na masivních projekcích objevil nápis LUCIE, fanoušci byli u vytržení. P.B.Ch., Robert Kodym, Michal Dvořák a David Koller se nechali majestátně vyzdvihnout na plošině a do stále ještě usazujících se diváků odpálili Ameriku.

Lucie si po úvodních skladbách ve středním tempu jako Pohyby, Daniela nebo Lucie postupně budovala atmosféru pro velké finále a pódium s pohybujícími se elementy jí v tom bylo maximálně nápomocno. Zatímco na jeho levé straně si svou bubenickou čest hájil hostující Adam Koller, v pozadí se na mohutném mechanickém rameni skvěly bicí i pro jeho otce. První ochutnávka jeho schopností přišla s rock'n'rollovou vypalovačkou Vona říká jó a postupně se plošina s bicími zvedala stále výš a hlouběji do fascinovaného publika, až se mu během přídavku Krev a R'n'R i s hrajícím a zpívajícím Kollerem nebezpečně naklonila nad hlavy.

• FOTOREPORT: Lucie po deseti letech opět boří haly. Začala v Ostravě

Že si Lucie v ničem nezadá s nedávným stadionovým turné svých mladších kolegů z Kryštofů, potvrdily i statisíce třpytek během dojemného Medvídka, vysoké plameny během antikomunistického protestsongu Oheň nebo exotické krásky na projekcích během klasiky Kengi.

Málomluvný Koller během večera několikrát přenechal mikrofon Kodymovi a ten, jak jinak než v klobouku a s vlajícími vlasy, nechal svým ležérním projevem vyniknout potemnělou baladu Noc nebo výborně vygradoval plameny doprovázenou skladbu Dotknu se ohně. To Michal Dvořák si svou chvilku slávy vybral během krátkého intermezza s piánem, které na pódium vyjelo na plošině podobně jako smyčcové trio s Terezií Kovalovou nebo samotná Lucie během začátku dvouhodinové show.  Jen ten P.B.Ch. se s basou kolem krku potácel tak nějak od ničeho k ničemu...

Z letargie se probírající publikum vytáhla salva hitů až v závěru. Nejprve to byly Šrouby do hlavy, pak sborově odzpívaný Panic a závěr základní hrací doby patřil popěvku "sex je náš" z kultovního hitu Černí andělé.  Mezi přídavky pak kromě zmíněného pohyblivého ramena zaujalo i společné bubenické sólo klanu Kollerů, jež bylo vloženo do euforicky přijaté Troubit na trumpety by se nám líbilo anebo podruhé odehraná Amerika, kterou se Lucie symbolicky loučila.

• RETRO: Na turné s Lucií v roce 1992

Ačkoliv některé z výše zmíněných chyb nešlo přehlédnout a emoce byste u kvarteta muzikantů hledali marně, majestátní scéna, dostatek hitů a trocha té nostalgie zapřičinila, že Lucie svůj návrat na pódia zvládla se ctí.

setlist: Amerika, Pohyby, Daniela, Lucie, Vona říká jó, Nech to stát, Srdce, Kengi, Mít tě sám, L´aura, Utíkej, Noc, Sen, Zkamenělý dítě, Medvídek, Šrouby do hlavy, Lovec střelec doktor & vědec, Panic, Oheň, Černí andělé; přídavek: Krev a R'n'R, Dotknu se ohně, Troubit na trumpety by se nám líbilo, Amerika

text: Jan Trávníček, foto: Petr Šrámek