RECENZE: The Black Keys utíkají před smutkem a depresemi

THE BLACK KEYS
TURN BLUE
Parlophone
11 trax / 45:09

Tracklist: Weight of Love, In Time, Turn Blue, Fever, Year in Review, Bullet in the Brain, It´s up to You Now, Waiting on Words, 10 Lovers, In Our Prime, Gotta Get Away

O poznání sofistikovanější a čistší zvuk přitom dost možná vyvolá dojem zcela opačný. Už se zveřejněním singlu Fever totiž bylo jasné, že se kapela pokouší sejít z vyšlapaných cestiček a povolit uzdu experimentálním choutkám. Ty zmíněnému singlu sice propůjčují lehkost, zapamatovatelnost a chytlavost, zároveň ale i značnou podobnost s jedním z nejprofláklejších songů MGMT Kids. Je proto záhodno opatrného dávkování - jedině tak se dá předejít lhostejnému mávnutí rukou, doprovázeným myšlenkou, že tohle už tu (ne)jednou bylo.

Co do podobnosti není Fever ani zdaleka jedinou věcí, nad kterou nebudete muset dlouho dumat, abyste zjistili, odkud se dere intenzivní pocit deja vu. Řada písniček na Turn Blue zní, jako by duo Auerbach & Carney vzalo ty nejlepší psychedelické nuance od Pink Floyd a směle je řízlo frackovitostí a sex-appealem aktuální a dost možná nejpovedenější řadovky AM od Arctic Monkeys. Do očí nejvíce bijícími důkazy budiž titulní sedmiminutovka The Weight of Love s drogově podmanivými kytarovými riffy, na jejichž původu má údajně zásluhu i jeden z Auerbachových prvních koncertních zážitků, zprostředkovaný dnes už mrtvými Greatful Dead. O potřebě přihlásit se ke sdílení kladného názoru na současné rockové trendy pro změnu referují The Black Keys v eponymní Turn Blue basovou linkou, která budí pocit, že se zrodila s One for the Road ve společné zkumavce, ale že obě dorůstaly odděleně, každá v děloze jiné matky.

• AUDIO: V květnu propukne nanovo The Black Keys mánie

Emočně - minimálně po hudební stránce - upadnutí vyloženě do jímavě-melancholických stavů nehrozí. Jakmile ale vlastní zvědavost proměníte v rýč a začnete se prokopávat skrze zdánlivý optimismus a veskrze veselé melodie, rázem zjistíte, že do textů obsáhli The Black Keys věci, které úsměv na tváři neroztáhnou. Řeč je o Auerbachově rozvodu s manželkou, ze kterého se na albu oklepává porůznu - jednou lítostivým, ale s nadhledem braným pozastavením se nad dny minulými v písničce Turn Blue, jindy vyjevením pocitů absolutní rezignace a deprese v Bullet in the Brain: "Bullet in the Brain, I prefer than to remain the same" mluví za vše. Vrchol přichází vyjevením touhy utéct od bolestných myšlenek k zapomnění a novému začátku prostřednictvím Gotta Get Away.

Právě tahle písnička povznáší závěr desky nad všechen smutek a ukazuje, že i navzdory sebevětší bolesti vždycky existuje lék v podobě vyhlídek na nové zkušenosti, zážitky a milostné romance, které budoucnost nastavuje na dlani. V kontextu melancholie, vrcholící v songu In Our Prime, sice trochu podkopává opatrně formovanou a postupně gradovanou atmosféru, ale rozhodně je sympatické, že se Black Keys prostřednictvím poučení z vlastních neúspěchů snaží světu sdělit, že jeden knock-out neznamená, že už se na nohy nikdy postavit nedá. {vypnoutlink:Pink}

BEST TRAX: Weight of Love, Fever, Turn Blue
ZKUS TAKY: Arctic Monkeys - AM, Kings of Leon - Mechanical Bull, The Kills - Welcome to The Kills

Adam Vrána
6/7