RECENZE: Example sklouzává ke kýčovitosti. I tak ale baví

Vydáno 23.08.2014 | autor: redakce

O Examplově páté řadovce Live Life Living se tvrdí, že jde o love letter adresovaný devadesátkám. Vzletné počtení, které vás ohromí svojí jedinečností, ale nečekejte.

RECENZE: Example sklouzává ke kýčovitosti. I tak ale baví RECENZE: Example sklouzává ke kýčovitosti. I tak ale baví


example livelifeliving COVEXAMPLE
LIVE LIFE LIVING
Sony Music
12 trax / 47:09

Tracklist: Next Year, Kids Again, One More Day (Stay With Me), 10 Million People, Only Human, Seen You, Can't Facet he World Alone, Live Life Living, All the Wrong Places, Take Me as I Am, At Night, Longest Goodbye

Minimálně po stránce hudební však musí hvězdy konce minulé dekády po poslechu alba zčervenat potěšením. A špičkou jedné nohy, lehce našlápnutou vzad, vyhloubit v pýřivém gestu do země mělký důlek. Koketováním s acid housem, new ravem, hardstylem nebo breakbeatem se Elliot Gleave (ano, pseudonym Example má původ v iniciálách jeho jména a příjmení) rytířsky klaní třeba před Prodigy, Underworld, Faithless, The Chemical Brothers nebo Robertem Milesem.

Přesvědčivě, ale přesto nonšalantně tak k sobě Live Life Living táhne dvě skupiny posluchačů: skupina ve věkovém rozmezí 26-35 neodolá sentimentu při vzpomínání na diskotéky, na nichž docházelo buďto k životním přelomům, anebo naopak životním omylům. Mladší generace pro změnu ocení údernost (Next Year, All the Wrong Places), party feeling (Kids Again, Can't Face the World Alone) a v kontrastu s ním i nepatrnou charakterovou odlišnost, především co do užitých aranží (At Night, Longest Goodbye anebo sympatický featuring s Jammiem Reynoldsem z Klaxons Innocent Minds). Nuda a fádnost devízou Examplova pojetí devadesátek jednoznačně nejsou.

Kazem desky, který bohužel nelze opomenout, je však absence schopnosti vyjádřit zajímavou myšlenku zapamatování hodným způsobem. Ne snad, že by Gleave něčeho takového na minulých albech nebyl schopen. Ovšem díky přesedlání z rapu na zpěv musela jít určitá originalita stranou, a tak se nejednou může stát, že si nad kýčovitými verši typu "I'd seen nothing till I'd seen you" budete klepat na čelo.


Důvodů, proč poslat Live Life Living do kytek s proklatě nízkým hodnocením, jako to udělal třeba Killian Fox z portálu The Observer, by se našla celá řada. Jednoznačně lze souhlasit s tím, že pokud hledáte něco, z čeho bude sálat zajímavost, na Examplově páté řadovce to nenajdete. O klišé už zmínka padla, stejně jako o rapu, kterému v 90% případů sekunduje ničím výjimečný zpěv.

Sám Example ale tvrdí, že mu rap slouží primárně jako nástroj, kterým ze sebe dostává vztek nebo rozčarování nad deziluzemi nejrůznějšího charakteru. Když člověk zabrousí hlouběji do tematického obsahu alba a dá si ho do spojitosti s jeho nedávným uzavřením sňatku s herečkou Erin McNaught (s níž podle všeho navíc očekává narození potomka), upřímně se nelze takovýmto změnám moc divit. Sami zkuste popřemýšlet a zavzpomínat na vaše nejsluníčkovější dny. Na dny, kdy vám přes pusu jdou i ty nejposlouchanější fráze, aniž byste rudli hanbou, protože zjišťujete, že radost, kterou cítíte, veškerou trapnost bezpečně přebíjí. A jestli něco takového právě prožívá chlapík, který se vlastního štěstí dočkal až s pátým albem, co na tom, že je na něm tentokrát o trochu kýče navíc. Zazlívat něco takového by hraničilo se závistí.


BEST TRAX:
Next Year, All the Wrong Places, Take Me as I Am
ZKUS TAKY: DJ Fresh - Nextlevelism, Nicky Romero - Sensation Into the Wild, Robert Miles - Dreamland


Adam Vrána

4/7

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít