RECENZE: Jako káva bez kofeinu. Rise Against chybí návykovost

RISE AGAINST
THE BLACK MARKET
Universal Music
12 trax / 46:18

Tracklist: The Great Die-Off, I Don't Want to Be Here Anymore, Tragedy + Time, The Black Market, The Eco-Terrorist In Me, Sudden Life, A Beautiful Indifference, Methadone, Zero, Visibility, Awake Too Long, People Live Here, Bridges

Melodický punk Rise Against, který se vždycky pyšnil impulzivností a ušlechtilou, byť trochu utopistickou myšlenkou eliminace všech životních svinstev z povrchu zemského, se v leckom zaháčkoval v době, kdy dotyčný proháněl po virtuálním světě Need for Speed Undergound svůj vytuněný Nissan Skyline. Přestože někomu mohly jejich názory připadat dobré leda pro snílky a anti-pragmatiky tlachající nad pivem v hospodě, z obecného hlediska dokázala jejich hudba působit přinejmenším jako lék na řadu ne zrovna příjemných příznaků puberty. Jako kdyby se vedle vás zhmotňovali a šeptali do ucha slůvka útěchy každé ráno, kdy jste se na sebe dívali do zrcadla, a měli sto chutí se zahrabat zpátky pod nános fantasy knížek a počítačových her, které v tomhle období často slouží jako tlustá a konejšivě teplá peřina, pod níž se dá spolehlivě schovat před světem.

Ovšem i na borce, kteří kážou osvětu, a chtějí měnit Zemi k lepšímu, může padnout úzkost, pocit bezmoci a pochyb o tom, jestli má smysl všechno to velké, o co se léta pokoušejí. A přesně o tohle se na The Black Market snaží Rise Against podělit. O ne definitivní, ale dost vážně myšlené pohřbívání iluzí, o potřebě říct stop všemu, co se na ně valí z okolí, a o touze zabývat se vlastními tužbami a vyjít jim naproti cestou bez překážek, beroucí na sebe často podobu strachu z toho, kolik závisti a nenávisti takovýto přístup může přinést.

• FOTOREPORT: Rise Against se po třech letech vrátili do Prahy, přivezli své největší hity

To, že se jim k realizaci podobných úmyslů podařilo rozhoupat až se sedmou studiovkou, není ostuda. Ruku v ruce to s sebou ale nese neopomenutelný nešvar. Obrazně řečeno určitým způsobem zarůstají Rise Against do země, a martensky, do nichž se obuli za éry The Unraveling a do kterých dorůstali v dobách Revolutions Per Minute, musí náhle vyměnit za jiný, méně punkový model. Nikoliv z hlediska aranží, feelingu a podobných záležitostí. Divokým kytarám a řezavé base v The Great Die-Off, I Don't Wanna Be Here Anymore nebo Awake Too Long ale kdovíproč chybí důvod si na ně vypěstovat návyk. Ani zdaleka se největšími hitovkami na The Black Market nedá nechat strhnout stejně jednoduše, jako to dokázala hodně slavná hymna Give It All, která na společné vlně s Injection, Savior nebo Prayer of the Refugee dokázala rozbouřit i lidi, u nichž víra v setření odstupu vůči jiným hudebním žánrům prakticky neexistovala. Na melodiích je zkrátka cítit něco, co se dá vyložit jako únavu, stárnutí a tudíž pochopitelnou inklinaci k ubrání tempa i naléhavosti.

Způsobů, jak se s touhle skutečností vyrovnat, je vícero. Buďto se dokážete přemoct, škrtnete sami v sobě část pěkné minulosti a s kapkou přejícnosti se smíříte s tím, že tohle je směr, kterým se Rise Against nadále hodlají ubírat. Anebo naopak vymažete přítomnost a budete se chovat, jako kdyby se The Black Market nikdy nedostalo na svět, a dál si užívat břednutí do dob, kdy Timovi McIrathovi při kázání o světových nešvarech ještě nescházela ta podivná, těžko popsatelná aura všemocnosti a inspirativnosti. Dorůstání do adekvátní obuvi v každém případě začíná pro Rise Against nanovo.

BEST TRAX: The Great Die-Off, Awake Too Long, People Live Here
ZKUS TAKY: Anti-Flag - The General Strike, Sick Puppies - Connect, Strike Anywhere - In Defiance Of Empty Times

Adam Vrána
4/7