LIVE: Lady Gaga předvedla svůj šatník i spasitelský komplex

LADY GAGA
O2 arena, Praha
6. 10. 2014

A jakoby i koncert byl přehlídkou momentů, které dávají dohromady svědectví o tom, že v dnešní době zřejmě jedna vůdčí osobnost mainstreamové kultuře dominovat nemůže (jako tomu bylo dřív třeba v případě Madonny) a o tom, že časy se rychle mění.

• Ochránce gayů, módní ikona, jazzmanka: 7 tváří Lady Gaga

Lady Gaga přivezla nákladnou a propracovanou show, na kterou se i většina diváků těšila - stage s řadou můstků mezi diváky, tým tanečníků, dobrou živou doprovodnou kapelu, klavír uprostřed davu či důsledné evokování jednotlivých klipů a písní pomocí kulis (mimo jiné dost prapodivné houbopalmy). Odvedla profesionální pěvecký i performerský výkon, střídala kostýmy, dotáhla do konce každou z předpřipravených stylizací a scénářů. Člověku se snad až mohlo zdát, že jde o neuvěřitelně chaotický guláš plný barev, změn nálad, dojmů a palbu slov při proslovech mezi písněmi. Že jde o jakýsi kult, uzavřenou subkulturu, jejímuž jazyku buď porozumíte, nebo skončíte s pocitem, že jste byli v obstojném cirkusu, ale kromě zábavného večera neutkví nic.

Bylo vidět, že i do vystoupení v maličké zemi, jakou je Česká republika, dává Lady Gaga všechno. Bez ohledu na to, že mu přihlížela pouze ze dvou třetin naplněná plocha na stání, což vzhledem k pevné choreografii ústilo k několika trapným momentům, kdy musela interpretka zpívat směrem do prázdna. Zatímco řídce zalidněná plocha se ale alespoň snažila projevit nadšení a spolupracovat, místa na sezení byla plná lidí, kteří vypadali tak znuděně a chladně, jako kdyby šli na koncert za trest. Těžko říct, proč - že by už jméno Lady Gaga bylo opravdu tolik zaprášené a včerejší, že neutáhne ani pro velkou hvězdu standardní prostor O2 areny?

• RECENZE: Lady Gaga neví, jestli je art nebo pop. Nedělá ani jedno

Největší ohlas zaznamenaly přirozeně nejznámější songy jako Bad Romance, Pokerface, Paparazzi nebo Just Dance. Sama Lady Gaga si je síly těchto skladeb vědoma a po slabším startu tanečnějších a méně průbojných věcí z poslední desky (např. G. U. Y. nebo Venus) odměřovala hit po hitu tak, že nevznikala delší hluchá místa. Sympatické bylo i prokládání více nářezových pasáží klavírními písněmi, třeba zajímavou akustickou verzí Born This Way nebo a capella úryvku The Edge of Glory. Pozoruhodným momentem koncertu byla coververze Whole Lotta Love od Led Zeppelin, která ukazuje, že by ta cesta ke klasickému rocku, na kterou se dle svých slov plánuje vydat, nemusela být pro Lady Gaga vůbec trnitá. Ona obecně dostává svému předsevzetí dělat pop s rockovým nasazením do puntíku.

Zpěvačka nicméně - zvlášť v době, kdy její hvězda zachází - všechno staví hlavně na komunitě, kterou si kolem sebe stihla vytvořit, obrací se ke skalním fanouškům, co jí rozumí a sdílí s ní její postoje. Během koncertu mezi písněmi přečetla několik obdržených fanouškovských vzkazů a bezprostředně vyzvala jejich pisatele do backstage po skončení show, civilně si pohrávala s plyšáky hozenými na pódium a vykázala z koncertu všechny případné homofoby. Několikrát dávala rady do života, hrála na city, bylo zřejmé, že zaujímá roli jakéhosi spasitele, který nabízí svým příznivcům útěchu v těžkých chvílích.

I když byl pohled na prázdná místa na ploše tristní a zpěvačka se stává stále víc okrajovou záležitostí, nic to nemění na tom, že "little monsters" jsou přece jedna rodina, do níž lze pod taktovkou tolerantní Lady Gaga patřit. Berte, nebo nechte být. {vypnoutlink:Lucie}

text: Lucie Malá, foto: facebook Lady Gaga, Kevin Mazur/WireImage (1)