LIVE: Future Islands určili hymnu letošní klubové sezóny

Vydáno 08.10.2014 | autor: Ondřej Bambas

Slyšeli jste o Future Islands? Výrazně se do širokého povědomí dostali díky memu z vystoupení u Davida Lettermana, házet je ale do pytle one-hit-wonder interpretů by bylo unáhlené. Pro mnohé je skupina letošním objevem, svou kariéru budují už ale několik let. Začátek října byl ale poslední moment, kdy jste se ke kapele mohli dostat, protože jedině tak byste nepromeškali skvělé pražské vystoupení.

LIVE: Future Islands určili hymnu letošní klubové sezóny LIVE: Future Islands určili hymnu letošní klubové sezóny

 

27 Future Island


FUTURE ISLANDS
Lucerna Music Bar, Praha
7. 10. 2014

V roce 2009 zavítali do Prahy na strahovskou Sedmičku Future Islands. V té době je znal málokdo, za sebou měli pouze debut Wave Like Home a alba vydaná u labelu Thrill Jockey, potažmo 4AD je teprve čekala, stejně jako výrazné zviditelnění se po zveřejnění singlu Seasons (Waiting On You). Jejich svuk se za těch pět let změnil, do kapely přibyl na koncerty bubeník a zpěvák Samuel T. Herring zkrátil rukáv svého oblíbeného černého trička. Ty emoce tam jsou ale pořád.


V Lucerna Music Baru bylo nyní pamětníků prvního koncertu asi málo, lidí ale nakonec dorazilo dost. Je štěstí, že u nás tehdy mohli Future Islands na začátku své kariéry zahrát, kdo ví, zda by přijeli i nyní. Navzdory hypeu, který kolem nich vyvstal letos na jaře, bylo jejich pozvání trochu riskem, ale pražské publikum tentokrát nezklamalo. A nakonec ani nemělo čeho litovat.

30 Future Island

39 Future Island

Vidět legendární tanečky naživo, slyšet Samuelův growling, nechat se překvapit jeho nečekanými výpady... Herring je evidentně ovlivněn punkovými i metalovými zpěváky, své místo si ale našel v indie rocku. A své vzory dokáže střídmě a umně přenášet do tanečních hitů stavějících na retro tónech kláves a basové lince. Herringův hlas je sice odlišujícím prvkem a tím, co povyšuje hudbu Future Islands nad jiné indie pop/rockové skupiny a dělá z ní horké zboží i v roce 2014, ale i zbylí členové odvádějí skvělou práci. William Cashion na svou baskytaru seběvědomě vede a nejednou zastupuje absentujících šest strun za pomoci kláves Gerrita Welmerse a obšasných podkladů. Písně někdy připomenou The Cure, někdy The Wombats anebo jdou naproti New Order. Vše je ale poskládáno tak, aby se člověk ani na chvíli nenudil, k odpočinku od tance se mu dostalo jen ve dvou místech s pomalejší dvojicí písní The Great Fire / A Song For Our Grandfathers a po skončení hlavní části, kdy přídavky načne gothem zabalená balada Fall From Grace. Celé představení pak zakončí geniální klimax Vireo's Eye.


Největší devízou Future Islands je, že hrají uvěřitelně a teatrální Herringova gesta dodávají celému představení možná trochu nadsazený, ale stále silný a nezbytný prvek. Jeho intimní vztah se svou rukou, kterou se hladí, olizuje ji, nebo se na ni jen zasněně dívá, je stejně signifikantní a okouzlující jako Jaggerův paví tanec nebo Smithovo objímání mikrofonu na koncertech Editors. Letošní podzimní klubová sezóna nabízí spoustu skvělých momentů. Některé z nich možná Future Islands překonají, hymnu podzimu jim už ale nikdo nevezme. Seasons, "because I've been waiting on you" Future Islands a nezklamali jste.


text: Ondřej Bambas, foto: Jitka Říhová

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít