RETRO: Jak řádili J.A.R. v roce 1994?

J.A.R. & DIE EL. ELEFFANT!?
Praha, KD Eden
26. 5. 1994

Ještě před show se o vzruch postarala videoprojekce. Animace Jana Hammera vystřídal dokument o J.A.R.u, který zcela korespondoval s náturou jeho "obyvatel". K vidění byly všechny klipy včetně těch prvních, tuze rapových, i gagy pořízené v Sonu při natáčení dvojky Mydli-to! Zhruba tři stovky přítomných bylo tedy před supportem zdravě nadrženo.

Elektrické slůně stále stůně aneb Mirek Chyška, který kytáruje i v J.A.R.u a hostuje u BSP, má ještě pořád nohu v gipsu. Inu, hračky-chlastačky-plačky. Na předvedeném výkonu se to však ani v nejmenším nepodepsalo. Milan Broum, Štěpán Smetáček, Mirek Chyška a hostující "Alicátor" Dan Bárta inklinují k progresivnímu, našlapanému a řádně prokomponovanému bigboši, takže ne pro kdekoho je jejich směska na první poslech, ovšem pár pecek Eleffantových rozhodně hitové ambice má – kupříkladu remake Život je jen náhoda a Adam v ráji, kterým se také kapela s publikem rozloučila.

J.A.R. měl opět v muzice všechno, co měl mít, při něm ani nemusíš... A ještě něco navíc: playbackovou rytmiku tentokrát (poprvé a naposled?) nahradili živí tvorové, kteří hráli na LP Mydli-to! – slovenský bassmajstr Marek Minárik (jinak Lucie, ASH Band, Robert Stanke & Kiss The Sky ad.) a neméně skvělý jazzrockový bicman Bady Zbořil. Základní sestavě Vrtulník, Otík, Mireček, Holer ještě asistovala tříčlenná dechová sekce, přesto několik, hlavně vokálních partů zůstalo nasamplováno a šlo z DATky. Byli i další hosté: zpíval Bárta, zvukař ze Sona Milan Cimfe přispěchal upozornit na to, že "Tohle není můj byznys." (Flusanec), v kulturním čísle J.A.R. se při apelu "Ať visí Mandela, tralala lalala," objevil na provaze sám velký Nelson převlečen za černou plyšovou opici, a křtít přišel Kinoboxer Miloš Kohout. Jeho volání po desce však zůstalo nevyslyšeno, a tak se slavnostní akt musel obejít bez tradičního polití CD. Durch byly jenom první řady fans.

Show se neobešla ani bez dalších kousků, které snad mohou napadnout jen jeho aktéry. Obzvlášť rapující Vrtulník byl jak utržený ze řetězu, střídal jeden úchylnější převlek za druhým a když už nevěděl coby, podal si jednu z "pionýrek", které přednášely skvosty české poezie v úvodu J.A.R.ovského běsu. Zkrátka, v plné parádě byly k poslechu prakticky všechny věci z obou alb Frtka a Mydli-to!, protagonisté se vyřádili až až, což platí i o většině návštěvníků. Jako obvykle následovala noční heavykalba za účasti kapely a přizvaných hostů.

Text: Jarda Hudec, foto: Jiří Fait, archiv