LIVE: Lamb neumějí živě naplno využít potenciál studiových desek

LAMB
Lucerna Music Bar, Praha
2.12.2014

Že Backcpace Unwind není v jejich diskografii položkou do počtu, naznačilo duo z Manchesteru hned na začátku svého setu. In Binary je jednak skvělý otvírák zmíněné desky, který díky výraznému úvodnímu zvuku rozklíčujete po první vteřině, a podobně euforicky dokáže vyznít i naživo. O mnoho přímočařejší We Fall In Love, možná nejhitovější píseň, kterou kdy Lamb napsali, je zase důstojnou ukázkou jednoduchosti a líbivosti, aniž by však kapela musela opakovat zavedené popové formulky.

• FOTOREPORT: Intimita i rozjetá party: do Prahy dorazili Lamb 

Akcent na nové album byl zřejmý: v šestnáctitrackovém koncertním programu patřila celá polovina právě Backcpace Unwind, nedostalo se z něj pouze na dvě skladby. Set jako celek působil hudebně pestře: nechyběly hutné, téměř dubstepové beaty, ani klidné melancholické pasáže (vyjímala se zejména jemná pianovka z aktuální desky As Satellites Go By). Nový materiál však působil jako jediná přidaná hodnota oproti poslednímu koncertu v České republice, toho času začátkem února 2012 v pražském KC Vltavská; jinak se obě vystoupení odehrávala podle totožného scénáře.

Povědomí byli už hostující The Ramona Flowers, kteří zahřívali pódium i posledně, nic se nezměnilo ani krátce po půl desáté s příchodem Lamb. Lou Rhodes vplula na pódiu v podobně krémově bílých šatech na způsob antické bohyně, následovaná kolegou Andy Barlowem s odkrytými, potetovanými pažemi.

• AUDIO: Zamilujte se do Lamb 

Ti dva působili jako oheň a voda. Lou se povětšinou jen neznatelně pohupovala u mikrofonu, v první polovině setu neutrousila víc než skromné "Thank you" a soustředila se zejména na svůj hlasový projev, plný hřejivých i tísnivých emocí. V kontrastu k ní Andy od prvních tónů naplno nasával atmosféru ve vyprodaném klubu: poskakoval u pultu s elektronikou a v pauzách mezi písněmi bylo dokonce mezi potleskem slyšet jeho hecování. V závěru koncertu si odskočil k jednoduchým bicím a jeho místo na ten moment obsadil člen týmu (i tuto scénku si pamětníci posledního koncertu možná vybaví).

Právě zmíněný závěr koncertu, kdy doprovodný muzikant Jon Thorn vyměnil basu za elektrickou kytaru a Andy usedl k několika bubnům, patřil k vrcholům celého večera. Naznačil totiž, co živým vystoupením Lamb chybí nejvíc - živočišnost a bohatší instrumentální prezentace. Naživo totiž Lamb působí spíš jako DJský projekt s hostující vokalistkou, což je vzhledem k pestrosti, hloubce a potenciálu jejich skladeb velká škoda.

text: Petr Adámek, foto: Tomáš Klíma