LIVE: Rozpálit jazzem Lucerna Music Bar? Scott Bradlee to dovede

Vydáno 18.03.2015 | autor: redakce

Volné seskupení hudebníků soustředěných kolem amerického pianisty a aranžéra Scotta Bradleeho se po necelém roce vrátilo do Prahy. Sestava předvedla, jak se dělá opravdová show a dokázala, že i na jazz se dá pařit celý večer.

LIVE: Rozpálit jazzem Lucerna Music Bar? Scott Bradlee to dovede LIVE: Rozpálit jazzem Lucerna Music Bar? Scott Bradlee to dovede


Scott Bradlee 08


SCOTT BRADLEE & POSTMODERN JUKEBOX

LUCERNA MUSIC BAR, PRAHA
17.3. 2015

Navzdory včasnému otevření LMB byla před vchodem ještě kousek po deváté fronta čítající několik desítek metrů. Chvíli se na opozdilce čekalo, až celou show odpálila úvodní melodie z Final Countdown od Europe, samozřejmě v patřičně "najazzlé úpravě". Právě slovo show nejlépe vystihuje celý večer s tímto uskupením; spíše než běžný koncert to byl jeden veliký jam session, v rámci kterého se u mikrofonu střídali zpěváci a zpěvačky, každý se svým osobitým kouzlem.

Blonďatá bohyně Morgan James s neuvěřitelným hlasovým rozsahem a okouzlujícím úsměvem, roztomile rozverný mladík Von Smith, půvabná Haley Reinhart a konečně osudová femme fatale Ariana Savalas (bohužel chyběla skvělá Robyn Adele Anderson). Každý z nich měl osobitý přístup ke zpěvu, komunikaci s fanoušky a vystupování vůbec: každý domnělý zlatý hřeb večera se objevil jen proto, aby byl vzápětí přebit perpnějším fórkem, svůdnějším pohledem, nebo, pochopitelně, lepším zpěvem. Laťka se tak neustále posouvala výš a výš. Vrcholem bylo zřejmě Arianino svádivé divadelní číslo, kde si nejprve v předehře ke své baladě hrála jen se slovy, ale brzy přešla k činům: nejdříve sebrala chlápkovi z první řady brýle, aby mu je po chvíli vrátila, sestoupila mu do náručí, nasadila si jeho klobouk na hlavu a přitom si stačila ještě jiného přitáhnout za šálu k sobě.

Scott Bradlee 04

Scott Bradlee 16

Neuvěřitelné showmanství všech zúčastněných spolu s dokonalým a precizním hudebním výkonem je klíčem k úspěchu Bradleeho projektu. Během koncertu nebyla ani minuta, kdy by se něco nedělo: neustálý přísun vtipných Kilgorových proslovů, převlékání zpěvaček do nových kostýmů, improvizovaných sól na saxofon a trubku způsobil, že bylo stále na co se dívat a co poslouchat. Díky již zmiňovanému střídání zpěváků získal koncert nezvyklou dynamiku: fanoušci byli stále tak trochu udržováni v napětí, kdo se na podiu objeví a co předvede tentokrát.


Jazz, který je přes všechny výlety do jiných hudebních končin středem Bradleeho aranží, byl během úterního večera aktuální: ze všech muzikantů na pódiu bylo cítit, že nepředvádějí něco z muzea, ale že hudbou i stylem, skutečně žijí. Ať už z pódia zněly covery popových hitů (Roar od Katy Perry nebo Shake It Off od Taylor Swift) nebo rockových šlágrů (How You Remind Me od Nickelback, Creep od Radiohead nebo Sweet Child O' Mine od Guns N' Roses), na kterých si Scott Bradlee postavil kariéru díky neuvěřitelnému virálnímu úspěchu, něco je všechny spojovalo: neuvěřitelný zápal a nadšení, muzikantská erudice a hlavně bezprostřední a silně nakažlivá radost z hudby.

Scott Bradlee 14


Během dvou hodin dokázali Scott Bradlee & Postmodern Jukebox i fanoušci pod pódiem, že na jazz a jiné starší hudební styly se dá pařit stejně jako v třicátých letech minulého století. Během obligátního focení selfie s publikem Bradlee vzpomněl na svůj slib z loňského roku vrátit se do Prahy a po pár skladbách tento slib za nadšeného pískotu a potlesku zopakoval. Nezbývá než se už teď těšit a příště si sehnat lístky dříve, než bude zase zcela vyprodáno. {vypnoutlink:Robyn,Adele}


text: Jiří Kalous, foto: Jitka Říhová

 

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít