RECENZE: Tichá dohoda přichází s várkou coverů z města City a United

Vydáno 28.04.2015 | autor: redakce

Dan Šustr moc dobře ví, že do Manchesteru se můžete vydat nejen za špičkovým fotbalem, ale také za základy britské nezávislé kytarové scény. Po 'neilyoungovském' The Soulmates tribute Project - Vol. I tedy přichází s další várkou coverů, tentokrát kapel z města velkoklubů City a United.

RECENZE: Tichá dohoda přichází s várkou coverů z města City a United RECENZE: Tichá dohoda přichází s várkou coverů z města City a United


Tichá dohoda a Zuzana Vintrová  Kladno ManchesterTICHÁ DOHODA

KLADNO MANCHESTER
Pop Dissident Records
10 trax / 46:07

Tracklist: Acquiesce, I Can See A Liar, New Dawn Fades, This is Music, Tightrope, 60 Miles an Hour, Setting Sun, Supersonic, There´s the Light That Never Goes Out, Kinky Afro

Váhám se napsat, že se jedná o nějaké retro, přestože tomu napovídá 'vinylová' délka nahrávky a její rozdělení na A a B stranu. Dan Šustr totiž nekopíruje své vzory, nevytváří žádné karaoke, ale spíše nabízí dostatečně osobitý hold britpopu a zejméma manchesterské scéně 80. a 90. let. Ačkoliv stejně jako na The Soulmates tribute Project - Vol. I přizval ke spolupráci Zuzanu Vintrovou, album tentokrát vychází pod hlavičkou Tiché dohody. Šustr sice zdůrazňuje, že Vintrová nenahrazuje Blanku Šrůmovou a je pouze v roli hosta, ale nabízí se otázka, zda by vzhledem k tomu, jak precizně zvládla svoji úlohu například ve skladbě Tightrope (The Stone Roses), neměla v Tiché dohodě nadobro zastoupit neochotnou původní zpěvačku.

Tahle jízda z Kladna do Manchesteru probíhá spíše v komorně poklidné atmosféře, čímž není řečeno, že se tu občas pěkně neřeže do kytar. Šustr, který se místy blýskně hezkým sólem jako v Tightrope, si tentokrát přizval celou kapelu, tedy Michala Šeráka a Pavla Attela, ale ta na sebe většinou nijak nestrhává pozornost. Ovšem když se v New Dawn Fades (Joy Division) pořádně ozvou temné tóny basy i bicí, stojí to za to. V této písni na sebe také výrazně upozorňují Jana Gabrielová (violoncello) a Marta Věchetová (housle). Ani další host Petr Ackermann rozhodně není na albu jen pro ozdobu. Jeho flétna v Kinky Afro (Happy Mondays) ukazuje, že kapela může klidně použít tenhle nástroj a nemusí u toho znít jako klon Jethro Tull.


Tichá dohoda, přesněji její lídr Dan Šustr, vyprodukovali desku, která je místy uctivá k předloze jako There's the Light That Never Goes Out (The Smiths), jindy v Setting Sun (Chemical Brothers) překypuje nenápadnou energií a pestrostí. Poslouchat tyhle manchesterské kapely, stejně jako Šustrův tribute, je jako fandit současnému anglickému fotbalu. Rozhodně není nejlepší ani nejpohlednější na světě, ale má své osobité kouzlo.


BEST TRAX: New Dawn Fades, 60 Miles an Hour, Setting Sun
ZKUS TAKY: Patti Smith - Twelve, Tori Amos - Strange Little Girls, Oasis - (What's the Story) Morning Glory?

Roman Jireš
4/7

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít