RECENZE: Mika proti trendům: Na No Place In Heaven si užívá muzikálnosti

MIKA
NO PLACE IN HEAVEN
Universal Music
11 trax / 38:39 min

Tracklist: Talk About You, All She Wants, Last Party, Good Guys, Oh Girl You're The Devil, No Place In Heaven, Starring At The Sun, Hurts, Good Wife, Rio, Ordinary Man

Někdo propadl kouzlu jeho nakažlivě rozverného klavírního popu, jiní nenáviděli jeho pověstný falzet. V době svého nástupu do první ligy mainstreamu v roce 2007 byl Mika každopádně fenoménem. Díky pořádné dávce teatrálnosti i muzikálnosti se mu přezdívalo nový Freddie Mercury, k nohám mu padala kritika i fanoušci. Jenže dnes už davy tolik nepřitahuje. Přitom čtvrtá řadovka No Place In Heaven, kterou českému publiku představí v červenci na festivalu Colours of Ostrava, je vynikající.

Mikova tvorba zraje jako víno. V době, kdy si žebříčky často žádají elektronické tanečky a odhalená ženská pozadí, se nevzdaluje ze své říše až pohádkově hravého piano popu. Oslavuje principy, které popovou hudbu definovaly v druhé polovině dvacátého století, vzdává poctu svým vzorům a - díky bohu - přestal hlasově exhibovat a pištět. K tomu všemu přihazuje bonus, který není v dnešním mainstreamu vůbec samozřejmostí - má co říct. Však si poslechněte první singl a zároveň albový otvírák Talk About You, který svou přímočarou melodickou stavbou na první dobrou strhne k tanci, přestože se ve svém jádru jedná o melancholický lovesong.

• TOP 6 videoklipů týdne (30.)

V titulní písničce No Place In Heaven, ve které vokálně trochu připomíná Robbieho Williamse, rafinovaně rýpe do náboženských fanatiků, když prosí otce o odpuštění za své hříchy, protože pro lidi jako on prý není místo na nebi. "Za každou lásku, kterou jsem musel skrývat, a každou slzu, kterou jsem kdy vyplakal, klečím na kolenou," zpívá tu. "Kam odešli všichni gay kluci?" ptá se zase v atmosféricky čisté Good Guys, kterou zdobí krásně klenuté sborové pasáže i závoj nostalgie. Děkuje tady svým idolům z puberty od Jamese Deana až po prokletého básníka Arthura Rimbauda.  A když hrozí monotónnost, pohraje si muzikant s výrazem, jako ve šmrncovním odlehčováku Oh Girl You're The Devil.

Mika asi nikdy nebude interpretem, který by razil cestu novátorským postupům, jeho hudba, často podpořená jen klavírem a jednoduchou produkcí (Ordinary Man či Last Party, kterou vzdává hold Freddiemu Mercurymu), to ale nepotřebuje. Je totiž tou nejlepší oslavou tradičního písničkového modelu, který tady funguje po všech stránkách - má výrazné melodie podpořené vrstvenou vokální rozmanitostí a chytrými texty. No Place In Heaven si v klidu můžete zařadit do playlistu pohodových letních desek, ale zároveň z ní neucítíte prostý kalkul a obsahovou vyprázdněnost.

• HITPARÁDY (1.): Češi kupují Kryštof, svět pláče nad Walkerem
  
  

Je to album, které budou mnozí pro jeho neobjevnost zavrhovat, jenže právě jeho prostá radost z muziky, vzdušnost a plynulost vyčnívá z davu dnešního často přeprodukovaného mainstreamu. Uvidíme, jestli jeho kouzlo zafunguje i na festivalu Colours of Ostrava, kde bude Mika v neděli 19. července celý program zakončovat.

BEST TRAX: Talk About You, Good Guys, No Place In Heaven
ZKUS TAKY: Mika - Life In Cartoon Motion, Lily Allen - Sheezus, Sara Bareilles - The Blessed Unrest

Josef Martínek
5/7