Helloween, Gamma Ray a Sabaton v Plzni

HELLOWEEN, GAMMA RAY, SABATON
14.12. HALA LOKOMOTIVA, PLZEŇ

Hrátky s čertem.

Nadstandardní vztahy německých metalových legend Helloween a Gamma Ray nejsou žádným tajemstvím. Na společné světové turné však v roce vydání nových řadových alb Gambling With The Devil, resp. Land Of The Free, Pt. 2, vyrazily historicky poprvé.



Pouze tři česká zastavení Hellish World Tour absolvovali švédští Sabaton, ovšem do nálady večera zapadli dokonale (netoliko již vystříhaná hlava zpěváka Joakima Brodéna). Přednesli propracovaný power metal se silnými hymnickými sbory, přitom se umně vyhýbali sebemenšímu závanu stereotypu. Ještě se ani nezlepšil zpočátku slitý zvuk a nevynikly klávesy, a už byli Vikingové přijati do slovanské náruče. Nestává se často, aby publikum želelo odchodu předkapely. Až se chvílemi vkrádaly rouhavé myšlenky, že Seveřané byli zajímavější než Gamma Ray.

Jenže kvarteto vedené bývalým helloweenským kytaristou Kaiem Hansenem je smečka protřelých vlků, kteří vědí, jak zaútočit. Také se potýkali se zapadlostí klávesových partů, avšak ty u nich nejsou až tak podstatné. Kraloval řezavý ječák vitálního sympaťáka Hansena. Starší pecky jako Fight, Rebellion In Dreamland, New World Order, Heavy Metal Universe či Somewhere Out In Space proložili Gamma Ray zbrusu novými (Empress, Into The Storm) a neopomněli ani nezbytné, byť značně klišovité pózy, které navíc místy působily nuceně. Z oddaného publika ovšem sálalo nadšení a atmosféře neuškodil ani nesporný fakt, že vesměs svižně odsýpavé písně poněkud splývaly v monotónní blok.



Oproti tomu Helloween jsou mistři komplikovaných metalových opusů a z některých jejich skladeb by jiní klidně ukuli songy tři. Názorný příklad padl hned na úvod v podobě téměř patnáctiminutové Halloween, střídající několikero nálad a temp. Zároveň vyšlo najevo velice příjemné zjištění, že do falzetu vytáčený hlas Andiho Derise je v nebývalé kondici.



Průběh koncertu (zejména famózní balada A Tale That Wasn´t Right) to beze zbytku potvrdil. Dalším zásekem, který zapříčinil, že základní blok obsáhl pouhých deset skladeb, byla dlouhatánská exhibice bubeníka Daniho Löblea. A to ji ještě Helloween proložili scénkou s třemi bělovousými trolly namačkanými v chaloupce vedle baterie bicích, kteří si s Danim vystřihli „párplovskou“ Smoke On The Water. Z pódia je vyhnal až samopal Michaela Weikatha, což už byl vrchol kýčovitého divadýlka. Když posléze došlo na další z nekonečných (to však neznamená, že snad nezáživných) King For 1000 Years, nebylo divu, že z nedostatku času pojali perfektně hrající Helloween první blok přídavků coby směs úryvků dalších podstatných skladeb (I Can, Where The Rain Grows, Keeper Of The Seven Keys...), na jejichž plnohodnotné verze již prostor nezbýval. Poslední návrat na scénu přinesl lahůdku v podobě propojení Gamma Ray a Helloween v hitech Future World a I Want Out. Jízda čtyř kytar a dvou baskytar plus o mikrofon se dělící Deris s Hansenem, toť vskutku parádní finále. Kdepak, kovoví hrdinové nerezaví.

text Daniel Folprecht foto Petr Tibitanzl



Helloween - setlist
1. Halloween, 2. Sole Survivor, 3. March Of Time, 4. As Long As I Fall, 5. A Tale That Wasn´t Right, 6. King For 1000 Years, 7. Eagle Fly Free, 8. The Bells Of The 7 Hells, 9. If I Could Fly, 10. Dr. Stein, přídavky: medley, Future World, I Want Out