Vydáno 17.12.2017 | autor: Andrea Černá
Před třemi roky vydal debut Čaruj, loni EP Jericho se čtyřmi písněmi. To Davida Stypku a jeho Bandjeez vyšvihlo do hledáčku širší veřejnosti, včetně nominace na Objev roku v Cenách Anděl. Letošní album neboj. je chválené kritiky, doma ve Slezsku si ale osmatřicetiletý zpěvák nic dokazovat nemusí, tady ho znají všichni.
LIVE: David Stypka doma ve Frýdku-Místku dokázal, že není necitelný zabiják
Jako předskokan vystoupila se svou kapelou Kateřina Marie Tichá. Zpočátku její hudba fungovala spíš jako doprovod k čilému ruchu, možná to bylo nedočkavými diváky, možná byl důvodem hlučný bar v zadní části klubu. Až když přišla na řadu píseň Tančíme spolu, kterou zpěvačka natočila se skupinou Jelen, chytli se přihlížející povědomých tónů. Po sedmi skladbách na pódium dorazil majitel klubu a uvedl hlavní vystupující večera - "první frýdecko-místeckou kapelu, která vyprodala Stoun".
FOTOREPORT: David Stypka a Bandjeez vyprodali domácí klub Stoun
Kdo Stypku vůbec nezná, mohl být ze začátku lehce překvapen. Na první pohled nenápadný introvert vylezl na pódium a spustil plejádu písniček o lásce. Písniček, které jsou ve většině případů osobní a smutné. To možná nezní jako ideální playlist, který chcete slyšet týden před Vánoci. V kontrastu s aktuálními adventními odrhovačkami z rádií o nikdy nekončící zamilovanosti jsou Stypkova vyznání až depresivní. Ne nadarmo zpěvák říká, že jeho hudba se zalíbí možná až na druhý poslech.
Ve Frýdku si Stypka v půli koncertu nechává ztlumit světla, došlo i na svítící mobily nad hlavami diváků. Zběsile se hýbající reflektory ale evokovaly spíš diskotéku než melancholii a energické pojetí celé kapely ubírá textům na prvotním pocitu zmaru. Ve srovnání například s podzimním koncertem ve studiu Českého rozhlasu Ostrava byla zdejší atmosféra zcela odlišná. Stypka je tentokrát veselý, během koncertu vypije lahev vína, jde vidět, že se od procítěných textů se umí odprostit. "Možná se zdá, že jsem celý život nešťastný, je to ale jen moje básnická poloha," potvrzuje vzápětí.
RECENZE: Neboj, David Stypka s Bandjeez za zády vládne úchvatným hlasem i výjimečnými písněmi
Během hodiny a půl zazněl průřez obou jeho desek, mezi nejsilnější patřily skladby Neboj, Nebolelo či Dělám, u které začali diváci zpívat refrén ještě před začátkem písničky. S duetem Dobré ráno, milá, původně nazpívaným s Ewou Farnou, pomohla tentokrát už zmiňovaná Tichá. Později se ke Stypkovi přidala ještě u několika dalších písniček, nebylo to ale ani potřeba, diváci byli správně klubově naladěni a sborový doprovod jakékoli písně zvládali na výbornou. To neprošlo bez povšimnutí a Stypkovi nezbývalo než pět na publikum chválu: "Je vás tady velká spousta lidí, které neznám. Buďme upřímní, dlouho jsme hráli jen pro lidi, které jsme do jednoho osobně znali."
Kromě skromnosti má také Stypka neustálou potřebu se za své texty omlouvat. Ani u předposlední písničky tomu není jinak: "Několikrát jsem se kvůli téhle písni na koncertech pohádal. Říkali mi, že jsem necitelný zabiják, ale nemyslím si to." A opravdu - text "láska není, je to jen vymyšlené slovo, to aby bylo víc citů v básních" jde sice emočně až na dřeň, frýdecký koncert byl ale odehraný s takovou vervou, že o smutku nemohla být ani řeč. Ať už to jsou dvě mladé fanynky v první řadě, které objíždějí s kapelou všechny koncerty, nebo kluci z kapely Mirai, kteří se přišli podívat na své kamarády, Stypkův silný hlas bude v hlavách všech rezonovat ještě dlouho. V jeho domácím městě byl zážitek z vystoupení ještě autentičtější.
Setlist: Vrány taky, Neboj, Lovec, Lodivod, Dobré ráno, milá, Kříž, Čaruj, Onanon, Nebolelo, Osudová, Dělám, Skála, Černobílá, Něco vím, Jericho, Helium, Láska není, přídavek: Pohádka.
text: Andrea Černá, foto: Lucie Nohlová
Témata: David Stypka, Bandjeez, klub Stoun
4,00
čtenáři
hlasuj
