LIVE: Glastonbury, den první: Jaké je to být na nejlepším festivalu na světě?

Glastonbury Festival je takový Disneyland pro dospělé. Za celých pět dní nemusíte vidět jediný koncert a stejně se v areálu velikosti centra Brna nenudíte. Je to festival, kde se dějí magické věci. Můžete se třeba dostat do skryté části areálu, kde najednou hraje zničehonic DJ set Thom Yorke z Radiohead. Věc, která není samozřejmě vůbec v programu. Nebo konečně najdete každý rok jinde ukrytý Underground Piano Bar, legendární hospodu v podzemí, kde sedí s lahví vína Keith Richards z Rolling Stones a něco spontánně vybrnkává na piáno, zatímco ho fascinovaně pozoruje těch zhruba 20 lidí, kteří bar také našli. Nebo spěcháte na kapelu, ale udělali jste tu chybu, že jste šli přes cirkusovou část a na půl hodiny vás zdrží žonglér kombinující umění ruky s uměním úst, protože je to to nejvtipnější vystoupení, které za celý víkend vidíte.

LIVE: Rolling Stones v Praze sypali z rukávu hit za hitem. Strhli všechny generace

Vědí to i kapely, které se snaží na Glastonbury předvést ty absolutně nejlepší výkony. Hrát na tomto legendárním festivalu je dokonce taková čest, že některé nejenže na svém vystoupení nevydělají, ale ještě ze svého doplácí. Celý festival vede farmář Michael Eavis na své farmě a na pozemcích svých sousedů. Dělá to z nadšení. Nechce na festivalu vydělávat peníze. Všechno, co se vydělává, dává na charitu nebo investuje do dalších ročníků. Nejsou tu žádní sponzoři, takže si klidně můžete do areálu přinést svůj alkohol a lidé s vozíky plnými plechovek piva toho rádi využívají. Na honoráře za kapely je limit. Headlineři například nemohou dostat více než 300 tisíc liber, což znamená, že velká produkce U2 nebo Rolling Stones musela ještě doplácet ze svého, jen aby mohli umělci vystoupit. A rádi to udělají. Glastonbury, to je prostě místo na světě, které nefunguje podle pravidel zbytku světa.

RECENZE: U2 agitují, ale nedaří se jim chytit za srdce

Takhle bychom mohli pokračovat ještě na spoustu znaků, ale spíš si to necháme do samostatného blogu. Tady bychom se měli bavit o hudbě. Ale i to je maličko ošemetné. První den na Glastonbury vystoupily hvězdy jako Stormzy, George Ezra, Lauryn Hill, Bastille, Sheryl Crow, Tom Odell, Tame Impala, Two Door Cinema Club, Interpol... A stovky dalších. Proč je tu tak vypisujeme? Protože jsme nic z toho neviděli. Je třeba si uvědomit jednu základní věc Během Glastonbury proběhne přes 2000 vystoupení na více než sedmdesáti stagích. Ano, čtete správně. Je tam více než sedmdesát stagí! A vzdálenost mezi některými je klidně na 40 minut chůze. Denně nachodíte, pokud nejste leniví a nestojíte jen u Pyramidy, zhruba 18 kilometrů. Každý si tedy musí poskládat svůj vlastní festival. A my si poskládali první den takhle.

Brit Awards získali Stormzy, Dua Lipa nebo Foo Fighters

Začali jsme v malém stanu John Peel Stage, kde většinou hrají nadějné, začínající kapely (ale minulé Glastonbury tam odehráli tajný set třeba The Killers, kteří byli tento ročník headlineři). Goat Girl, dívčí rockově punková kapela feministicky předvedla všem, jak to dokáže plně holčičí banda rozparádit. Když celý stan zpíval nihilisticky I Don't Care, člověk si říkal, že snad lepší zahájení festivalu být nemůže.

Po Goat Girl měla přijít velká britská naděje Sam Fender, ten ale bohužel musel účast zrušit ze zdravotních důvodů, a  tak ho na poslední chvíli nahradili totální punkeři Fontaines D.C.. Ti měli mít na Glastonbury jen dvě vystoupení na mnohem menších pódiích, ale tu příležitost předvést se ve stanu pro pár tisíc lidí využili naplno. Zběvák autisticky pochodoval sem a tam a pořád si pomlacoval rukou, ale jeho výkon byl soustředěný, kytarista lezl na lešení a stan bouřil, jak jen mohl. Fontaines D.C. byli příjemné překvapení celého dne.

V The Park stage hrál mezitím Luke Nelson se svou country kapelou, hodně se spekulovalo, že jakmile začne hrát Shallow z filmu A Star is Born (jeho kapela je ta kapela ve filmu), přijdou Lady Gaga a Bradley Cooper jako hosté, ale The Park je od John Peel stage asi 40 minut chůze do kopce... No, ještě že jsme se neplahočili, Lady Gaga ani Bradley Cooper nakonec nebyli. Místo toho jsme zašli na půl cesty k The Park, na druhou největší Other Stage, kde zrovna hráli The Lumineers. Je to prostě taková lowcostová verze Mumfords & Sons, která neurazí, ale ani dvakrát nenadchne.

LIVE: Lumineers v Lucerně dokázali, že Folk's Not Dead

To už jsme ale zase hezky pospíchali do John Peels stage na Auroru. Tuhle éterickou dívčinu jsme viděli poprvé na maďarském festivalu Sziget před pár lety a nebylo to úplně ono. Od té doby ale svou show vyšperkovala do posledních detailů, s tanečnicemi, choreografií a koncertním budováním songů. Bylo to tak skvostné, že postarší paní, která stála celou dobu vedle mě a přišla jen na pár písniček, vydržela až do konce koncertu. Pak se mě ptala, jak se ta úžasná dívka jmenuje a po chvilku koukání do telefonu mi nevěřícně říkala: "Víte, že je té holce pouhých 23 let?!" Měla pravdu. Pokud si udrží Aurora tohle tempo vylepšování, za pár let z ní může být velká hvězda.

LIVE: Diblíkovská Aurora do Prahy přivezla novou desku i notnou dávku emocí

Naproti ní hráli Idles, u kterých mě dost mrzelo, že jsem je propásl (to se vám na Glastonbury děje neustále, pořád něco hraje proti něčemu dalšímu), ale mají víc vystoupení, tak je chytíme jindy (spoiler alert: nechytili jsme). Místo toho míříme do vzdáleného Parku, kde hraje Michael Kiwanuka. Na tak malou stage, která nemá ani obrazovky po straně, ale prostor před ní zcela zaplnil. A to proti němu hráli Pale Waves, kousek Interpol, Two Door Cinema Club nebo George Ezra. Někteří lidé mají pořád rádi kvalitní muziku, zejména na Glastobury. Když zpíval neustále dokola I am Black Man in a White World a lidé to fascinovaně pozorovali, zatímco zapadalo slunce, měl jsem husí kůži.

Colours Of Ostrava hlásí nová jména, přijede i Michael Kiwanuka

Jelikož mě Stormzy moc nebral, zůstal jsme v Parku na Cat Power, závěrečný koncert tohoto zapadlého koutku Glastonbury,. Tu měla zpočátku pod palcem Emily Eavis, dcera majitele farmy, kde se festival Glastonbury odehrává. Sama teď šéfuje celému festivalu a rozhodla se dávat mnohem větší šanci ženským umělkyním. Proto i ta americká umělkyně Cat Power na závěr. Možná s tím měla co dělat colodenní únava nebo ty tři šestiprocentní cidery, kterými nás tady za pět liber zásobují, případně Kiwanuka, který mě emocionálně vysál, ale Cat Power už se mnou nehla. Asi si ji budu muset nechat do nějakého klubu na později.

Stormzy prý mezitím odehrál důležité a mezní vystoupení v historii Glastonbury, ale to si holt už budu muset pustit ze záznamu. Na největším festivalu na světě se prostě nedá stihnout všechno. A to máme za sebou teprve první den!

Text: Aleš Harazim, Foto: Andrew Allcock/Glastonbury Festival, Anna Barclay/Glastonbury Festival

Témata: Glastonbury, Glastonbury Festival, Cat Power, Michael Kiwanuka, Aurora, The Lumineers, Fontaines D.C., Goat Girl