LIVE: Guns N' Roses v Praze aneb Rockoví mohykáni uctívají rockové mohykány

Vydáno 05.07.2017 | autor: Jan Trávníček

Koncert ikonických Guns N' Roses přilákal do pražských Letňan 50 tisíc lidí. Tříhodinová show nabídla největší hity skupiny i pocty dalším rockovým legendám. 

LIVE: Guns N' Roses v Praze aneb Rockoví mohykáni uctívají rockové mohykány LIVE: Guns N' Roses v Praze aneb Rockoví mohykáni uctívají rockové mohykány


GUNS N' ROSES
LETŇANY, PRAHA
4. 7. 2017

Nejprve k tomu, co se moc nevyvedlo. Předskokanka Jesse Jo Stark hrála sice v Letňanech poměrně příjemný bluesrock, na gigantické pódium, jaké si Guns N' Roses přivezli, se ale vůbec nehodila. U takové muziky se dobře pomalu kolébá v klubu, ti nejvytrvalejší fanoušci ale její set stejně z většiny proseděli, protože prostor ke stání u pódia byl zbytečně nafouknutý, takže většina davu s klasickým stáním stála ještě mnohem dál, než by teoreticky mohla. A na obřích obrazovkách se buď nepromítalo a nebo když už, tak vertikálně, takže ze zpěvačky byla ještě menší tečka v dáli, než když jste se na ni dívali přímo.

Stejný problém řešily i současné superhvězdy Biffy Clyro. Kapela, která v zahraničí headlinovala například britský Download Festival a i na letošním Szigetu v Maďarsku patří k největším lákadlům, už u nás párkrát hrála a má tady hodně nekritických příznivců. V Letňanech ale byli v minoritě a i když zase hráli jako králové, pořádného ocenění se jim od fanoušků "Pistolí" nedostalo.


foto: Robert Sedmík

Pokud však patříte mezi ty, kteří skotské trio viděli premiérově, nedělejte si na ně, prosíme, na základě této show názor. Byli jste totiž svědky polovičatého vystoupení. I když Simon Neill řval jako dravec při útoku na kořist a jeho živočišnost a zvířecí divokost byla i z dálky zřetelná, jejich show byla z povahy role pouhých předskokanů ochuzena o celou řadu hitů, efektní světelnou výpravu a hlavně trpěla velmi výrazně zkresleným zvukem, který spoustě nenápadných vyhrávek a drobných detailů, jež jejich muziku dělají tak zajímavou, nedal vůbec vyniknout. Snad si tedy kapelu, kterou už dokonce začaly akceptovat i některá česká rádia a hudební televize, budeme moci užít příště znovu a tentokrát za důstojnějších podmínek.

"Slash je jako rakovina". Nechvalně známý citát Axla Rose z roku 2007 dodnes ilustruje, jak napjaté vztahy mezi ústřední dvojicí byly přinejmenším posledních dvacet let. I dnes působí až příliš krutě, na druhou stranu se tomu ale po tom všem, co si spolu oba prožili, ani moc nejde divit. O to větší překvapení pak bylo, když v roce 2015 aktéři oznámili, že zakopali válečnou sekeru a nedlouho na to vyrazili na světové turné. To dostalo název Not In This Lifetime, v překladu tedy něco jako "V tomto životě ani náhodou", což byla Axlova slavná odpověď z roku 2012 na otázku, zda se někdy reunion uskuteční. Nakonec ale slunce vyšlo a to jak přeneseně, tak doslova, protože se začátkem vystoupení se náhle mraky rozestoupily.

PLEJÁDA COVERŮ

V průběhu koncertu několikrát převlečený Axl Rose naběhl na pódium ozdobený prsteny, řetězy, dvěma stříbrnými kříži visícími mu kolem krku a s kostkovanou košilí uvázanou kolem pasu jako ve svém nejslavnějším období hned ve čtvrt na osm, držel se tak své aktuální dochvilnosti, kterou ukázal už na své minulé zastávce s AC/DC. Vedle něj se s v cylindru, slunečních brýlích a kanárkově žlutým Les Paulem, ale nejen jím, zjevil Slash a hned se postavil jednou nohou na špičku, zaklínil si o ni na kolmo postavenou kytaru a hrál tak přesně a sebejistě, jako by tušil, že na světě není mnoho lidí, kteří by se mu ve hře na ni mohli rovnat. V neposlední řadě tam byl také basák Duff McKaggan, který na svém tričku hrdě nosil Lemmyho hlavu a také bubeník Frank Ferrero, rytmický kytarista Richard Fortuss a klávesisté Dizzy Reed a Melissa Reese.

Jestli něco přes tři hodiny trvající pražskou show vystihuje, pak je to neuvěřitelná plejáda coverů a všelijakých poct velikánům rockové muziky snad ve všech jejich příchutích. Setlist čítal něco ke třiceti songům, které navíc ještě byly často doplněny útržky dalších známých hitů, zmiňme proto alespoň pár z nich jako malou ilustraci.



Z očekávaných coverů, které má skupina dlouhá léta v repertoáru ve vlastní verzi, pochopitelně nemohly chybět Live And Let Die, McCartneyho Wings, které ze začátku koncertu brzy po Welcome To The Jungle pořádně nakoply obecenstvo, ke konci zase došlo na ikonickou Knockin' On Heaven's Door, původně od Boba Dylana. Kromě toho ale ještě zazněly McKaganem zazpívaná New Rose od punkových legend The Damned, vzpomínka na Chrise Cornella v podobě Black Hole Sun, kytarové instrumentální hody přišly ve Wish You Were Here od Pink Floyd, v přídavku přišla řada na The Seeker od The Who a ještě Whole Lotta Rosie od AC/DC. A ani to ještě nebylo všechno.

NEJVĚTŠÍ A MOŽNÁ I NEJPAMÁTNĚJŠÍ

Na celé kapele bylo znát, v jak obdivuhodné formě se nachází a i když by hnidopich asi našel pasáže, které mohly být Axlem zazpívány ještě o malý chlup lépe, tak za to, jak vzhledem ke svému věku zvládal pobíhat po obrovském pódiu a takřka bez přestání tři hodiny zpíval, je třeba smeknout klobouk. Také na Slashovi šlo na velkých obrazovkách vidět, jak z něj stéká pot, ta ohromující práce s kytarami a dech beroucí sóla, která dokázal vykouzlit, byly tou pravou show, kvůli níž se do Letňan vyplatilo dorazit. Jedno takové sólo čítalo až něco přes deset minut a když na něj pak navázal úvodními tóny Sweet Child O' Mine, publikum rázem ožilo a čtyřicetiletí chlapi spontáně řvali "Jóóóó!" jako na hokeji.


foto: Robert Sedmík

November Rain, což je mimochodem skladba, jejíž videoklip patří mezi nejdražší videa hudební historie, byl doprovázen Axlem na obrovské, černé piano, tu a tam vystřelila do vzduchu nějaká ta rachejtle nebo oheň. Když ale po nasycení maratonem nezapomenutelných momentů došlo na Don't Cry a hlavně Paradise City, která mimo jiné před devíti lety tak stylově otevírala úvod do už klasické závodní videohry Burnout Paradise a v jejím závěru byly na pódiu vidět nejen ohně, jiskry a konfety, ale už i regulérní ohňostroj, věděli jste, že tento okamžik se vám do paměti vryje navždy.

Padesát tisíc lidí už s největší pravděpodobností asi nikdo letos nepřekoná, můžeme tedy říct, že Guns N' Roses v Praze odehráli nejen největší, ale dost možná i nejpamátnější koncert letošního roku.

setlist Biffy ClyroWolves Of Winter, Living Is A Problem Because Everything Dies, Biblical, That Golden Rule, Bubbles, Black Chandalier, Animal Style, Many Of Horror, Mountains

setlist Guns N' Roses: It's So Easy, Mr. Brownstone, Chinese Democracy, Welcome To The Jungle, Double Talkin' Jive, Better, Estranged, Live And Let Die, Rocket Queet, You Could Be Mine, Attitude, This Is Love, Civil War, Yesterdays, Coma, Slash Guitar Solo, Speak Softly Love (Love Theme From The Godfather), Sweet Child O' Mine, Used To Love Her, My Michelle, Wish You Were Here, November Rain, Black Hole Sun, Knockin' On Heaven's Door, Nightrain, Sorry, Patience, Whole Lotta Rosie, Don't Cry, The Seeker, Paradise City, 

text: Jan Trávníček, foto: archiv Guns N' Roses, Patrik Bouzek, Robert Sedmík

Témata: Guns N' Roses, Axl Rose, Slash, Letňany, koncerty

4,00

čtenáři

hlasuj
zavřít

Při poskytování služeb na těchto stránkách nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s používáním souborů cookie na těchto stránkách. Další informace naleznete zde. Rozumím