LIVE: Hidden Orchestra hrají detektivku, napětí ale příliš nebudují

ZABELOV GROUP + HIDDEN ORCHESTRA
ROXY, PRAHA
18. 11. 2015

Letošní podzim musel příznivce moderního pojetí jazzu potěšit. Měli jsme možnost znovu přivítat Jaga Jazzist, poprvé k nám zavítalo uskupení St Germain a po čtyřech měsících se do České republiky vrátili The Cinematic Orchestra. Do výčtu „Orchestrů“ Velké Británie pak už zbývali jen Submotion Orchestra, kteří u nás alespoň koncertovali v létě na festivalu Rock For Churchill.

Hidden Orchestra vtáhli publikum v Roxy do melodických hlubin

Před rokem a půl předskakovala Hidden Orchestra domácí formace Clarinet Factory a vystoupení skotské kapely obohatil později svou přítomností Floex. Ten tentokrát zůstal pouze v hledišti, zato klarinetista Jindřich Pavliš přispěl hrou ke dvěma skladbám. Roli předkapely tentokrát obstarala dvojice Zabelov Group.

Výběr byl příjemnou změnou a dost možná představil Joe Achesonovi nové hudebníky, s nimiž by mohl v budoucnu spolupracovat (ostatně Poppy Ackroyd už se s bělorusko-českou dvojicí setkala na posledním ročníku Spectaculare). Akordeon nepatří k nejčastějším nástrojům, do jazzové hudby se ovšem hodí a ve spojení s živými bicími má možnost ukázat mnoho poloh. To se dařilo dvojici Zabelov/Šikl skvěle prezentovat i v Roxy – jednou připomínala hra doprovod ke kresleným snímkům Sylvaina Chrometa, podruhé měl posluchač pocit, že se oddává písním Sigur Rós v jazzovém podání. Samotný zážitek ale z velké pódia k poloprázdnému hledišti nedokázal naplno proniknout. Z hudebníků navíc namísto rázného a přesvědčivého výkonu vycházela nejistá a nesmělá hra, v níž se všechny skvělé nápady utápěly.

Hidden Orchestra interview: Pro Prahu máme slabost

Z Hidden Orchestra už rozhodně žádný ostych cítit nebyl. Do prezentace svého díla šli naplno a od prvního okamžiku bylo vidět, že v konceptu živé hudby mají jasno. Bohužel navzdory veškerému snažení nebyly skladby stoprocentní. Zatímco u některých z nich – například když na pódium přišel vypomoci hrou na akordeon Pavli -, byl výkon hodný poslechu osobně, u některých písní toho bylo na scéně najednou málo. Přestože ve skupině hrají dva bubeníci, často byl beat pouštěn z podkladu. Do hry možná o něco více mohla promlouvat i vizualizace od Toma Lumena, která získávala v Roxy body navíc hlavně díky bočním projekcím, které klub poskytuje. O výjimečný zážitek se ovšem nejednalo.

Hidden Orchestra mají ve svém repertoáru několik skladeb s až detektivní zápletkou. Do sálu bohužel během večera příliš dramatických okamžiků spolek nevnesl. Jak sám mozek projektu Joe prohlásil v rozhovoru pro iREPORT, ani dva sety bicích nejsou dost, a znát to bylo i tentokrát. K posunutí hranic své studiové tvorby Hidden Orchestra něco stále chybí. Zatím se jedná o příjemné koncerty, o které ale můžete klidně přijít.

text: Ondřej Bambas, foto: Kateřina Motýlová