Vydáno 07.10.2016 | autor: Alena Bílková
Daughter u nás hráli v Rock Café před třemi lety vybaveni hitem Youth a slibnými referencemi. Od té doby dospěli do krásy, větší popularity i oduševnělosti, stejně jako jejich zpěvačka Elena.
LIVE: Kapela Daughter zraje stejně jako nesmělá dívka ve femme fatale. Foto: Jan Kuča
Od roku 2013 se mnohé změnilo. Hudebním světem tenkrát otřásali Daft Punk se svou Get Lucky a pro rozkvétající kapelu Daughter, kterou v té době znalo jen pár (tehdy tak populárních) hipsterů, byl cover této písně příležitostí k uzavření jinak poklidného koncertu.
FOTOREPORT: Daughter se svým indie folkem vyprodali Roxy
Tentýž klid, jakým tehdy Daughter opanovali, se jim podařilo vnést i do prostoru vyprodané, několikanásobně větší Roxy. Není to ale pouze zásluha rozlehlejšího prostoru, co dala vyniknout rostoucímu potenciálu skupiny. Daughter disponují atributy kapel, které většinou dokáže ocenit jen pár vyvolených. Zatěžkanost obsahu jejich tvorby ale masám zpřístupňuje popový potenciál převážně smutných, intimních písní. Trojici (ačkoliv na pódiu tým tvořil celkem šest postav) se úspěšně dařilo přeskakovat od písničkářství přes polohy blízké seveřanům Sigur Rós až někam k post-rockově táhlým pasážím.
Elena oplývala nesmělými letmými úsměvy a, jak už je pro ni typické, dokázala přes hodinu a půl dlouhý koncert utáhnout na síle jejího hypnotického hlasu, tu střídajího se s šepotem, tu lehce podbarveného echo efektem. Zatímco pohled na kapelu, obklopenou třemi bílými plátny a osvícenou mihotavými ornamenty připomínající světlo deroucí ze skrz žaluzie, zahříval, slova konejšivé hudby rmoutila.
Čeho si totiž na Daughter ceníme nejvíc, je nakonec jejich nezáměrná role mluvčích naší generace. Zatímco několik let zpátky bylo revoltou a zároveň klasickým obrázkem bourat kluby na co nejdivočejší beaty, dnes je ikonickým obrázkem koncertů trendy kapel klub naplněný zasmušilými dušemi. Z čehož se jedni návštěvníci nechávají unášet emocemi (ať už výkřiky I love You nebo objímaním ostatních), ti druzí se v klidu zaposlouchávají do táhlých tónů a textů o strachu z dospělosti a ztráty citu. Jedna z nejsilnějších písní večera byla kromě světoznámé Youth nenápadně silná Shallows, která jako by z pera Damienovi Rice vypadla.
Až během přídavků se Daughter rozvolnili k svižnějším rockovějším pasážím, jež pár odvážných rozhoupaly.
Zároveň si troufli zahrát jednu píseň v úplné premiéře, a samozřejmě se dojmout nad Prahou. A Praha se za odměnu hlasitě dožadovala návratu této kapely na její pódia. Promotéři by byli hloupí tuto žádost nevyslyšet.
text: Alena Bílková, foto: Jan Kuča
Témata: Daughter, Daft Punk, Sigur Rós, Damien Rice, koncerty, kluby, Roxy
4,00
čtenáři
hlasuj
