Vydáno 23.06.2019 | autor: Aleš Harazim
Druhý den městského festivalu Metronome strašil deštěm, který nakonec nepřišel, a tak si mohli diváci vychutnat Jungle, Annu Calvi, Primal Scream, Kraftwerk a speciální koncert českých zpěvaček s názvem Hlas svobody.
LIVE: Metronome festival, den druhý - Primal Scream vzpomněli zakázaný song v českých rádiích, Kraftwerk hráli pro pamětníky
Druhý den Metronome festivalu byl ve všem lepší. Cashless systém fungoval, už nebylo takové vedro a ani nesprchlo. Člověk musel sem tam přeskakovat kaluže nebo bahno, ale to tak nějak k festivalům patří. Očividně i k těm, které se konají uprostřed města. Organizace prostě začala fungovat na jedničku, i když ani první den nebyl v ničem výrazně problémový.
Ačkoli byla sobota, lidé přicházeli až v pozdějších hodinách, takže před začátkem anglických Jungle na hlavní scéně šlo dojít bez problémů do první řady k plotu. Postupem jejich skvělého setu se prostor před Metronome stage zaplnil. Kapelu jsem viděl už popáté, jenom v Čechách z toho hráli potřetí, takže už mě neměli čím překvapit. Ale stejně byla jejich kombinace funku, elektroniky a kytar zábavná. Přišlo mi, že jsou set od setu sehranější a ačkoli mají za sebou stovky koncertů, pořád si je upřímně užívají. Navíc si víc hrají s načasováním, přidávají kytarová sóla nebo gradaci songů. "Zní trochu jako náboženská skupina," říkala kamarádka a vlastně má pravdu. Pokud je vaším náboženstvím muzika.
Po radostných a tanečních Jungle se člověk jen velmi těžko přepínal na apokalyptickou Annu Calvi, ale podařilo se to a byl z toho, pro mě osobně, vrchol celého Metronome festivalu. Poprvé jsem Annu Calvi viděl naživo, když ještě koncertovala jako blondýnka, ale od té doby, co si vlasy nabarvila na černou, jsou její vystoupení vymakanější, temnější a drsnější. "Mám úplně husí kůži," řekla spontánně jedna postarší paní postávající před pódiem kousek ode mě a naprosto jsem jí rozuměl.
Anna Calvi se démonicky ztrácela v kytarových sólech, jindy na svůj nástroj hrála podobně jako virtuóz na piáno, válela se po zemi, emocionálně křičela do mikrofonu a příroda to asi všechno slyšela - při jejím koncertu potemněla obloha a začal se zvedat vítr. Všechno hrálo do karet, aby se z tohoto setu stal nezapomenutelný zážitek.
Hlas svobody na hlavní stage je jedna z těch hezkých věcí, které organizátoři Metronome festivalu vymýšlejí. V jeho rámci vystoupila řada českých zpěvaček, které jsou různě staré a věnují se různým žánrům. Jmenovitě Barbora Poláková, Emma Smetana, Charlie One, Ille, Kaia Brown, Lenka Filipová, Lenka Nová, Never Sol, Tereza Černochová, Zofie Dares a Monika Načeva.
Každá zazpívala jednu písničku (Lenka Filipová dostala možnost dvou) a člověk tak mohl porovnat, jak se mění kvalita českých zpěvaček v průběhu času. Co si budeme povídat, když nastoupily Lenka Nová, Monika Načeva a Lenka Filipová, ukázaly těm mladým holkám, že jsou úplně jinde. Hlasově je epicky dohnala Kaia Brown z N.O.H.A.
To už člověk zase musel utíkat k druhé stage na Primal Scream. Tihle harcovníci zahráli v Česku už několikrát, ačkoli Bobby Gillespie si očividně stále nevšiml, že už nemáme se Slováky společný stát a byl rád, že je zpátky v "Czechoslovakia". Před Swastika Eyes vzpomněl na kauzu, kdy Rada ČRo obvinila Radio Wave z propagace fašismu, když tuto písničku hráli. Očividně o tom slyšel a chtěl jen upozornit, že to není fašistická píseň, ale protifašistická. "Fuck facism!" prohlásil několikrát.
Ačkoli měli trochu pomalejší a unylejší rozjezd, nakonec šlo objektivně o nejlepší vystoupení Metronome festivalu (emočně a zcela subjektivně mě víc zasáhla Anna Calvi), daleko přesahující vystoupení Liama Gallaghera večer předtím. Musela přijít partička téměř šedesátiletých chlápků z Glasgow, aby nám ukázali, jak má vypadat pořádný koncert plný energie.
Fotoreport: V první den Metronome festivalu vystoupili Liam Gallagher, Morcheeba nebo Pražský výběr
Bylo to v dost velkém kontrastu s hlavními headlinery dne, německými Kraftwerk. Sice přivezli 3D projekci, takže jste měli sledovat koncert s nasazenými 3D brýlemi, ale efekty animací na plátně za čtveřicí postarších pánů v Tron oblečcích vypadaly jako animace z roku 1994, takže to moc nevyznělo. Kraftwerk mají svou historickou hodnotu, změnili elektronický žánr hudby a udávali mu směr, ale když v současnosti hrají své hity ze sedmdesátých let a zpívají velká revoluční slova jako "machine" a "computer", může to vypadat v kontextu současnosti poněkud směšně. Jednoduché anglické fráze, zvuk, který připomíná staré počítačové hry z dob Amigy... Bylo to vzpomínání na počátky elektronické muziky, ale jako živý koncert to příliš nefungovalo. I přes legrační 3D efekty.
Text: Aleš Harazim, Foto: Matěj Fiala
Témata: Metronome, Metronome Festival, open air, festival, živě, Anna Calvi, Primal Scream, Kraftwerk, Jungle, Monika Načeva, Lenka Filipová
0,00
čtenáři
hlasuj
