Vydáno 22.08.2018 | autor: Hana Bukáčková
Česká republika si v úterý 21. srpna připomněla padesáté výročí od vpádu ruských vojsk do naší země. Lidé vzpomínali na mnoha místech pietními shromážděními, výstavami či večerním megakoncertem na Václavském náměstí.
LIVE: Na Václaváku lidé vzpomínali na rok 1968 - na Lucii Bílou pískali, Martu Kubišovou oslavovali
Kdo nepřišel na Václavák včas, horko těžko něco viděl, protože na místo dorazily tisíce lidí. Program koncertu byl poměrně dobře sestaven, skládal se z největších hitů šedesátých let a zejména výběru písní z osudového roku 1968. Ty si vzali do parády dramaturg Petr Král s klavíristou Petrem Maláskem a představili je s hostujícími interprety za doprovodu Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Písně byly proloženy proslovy, ale i dobovými záznamy, aktuálními rozhovory s tehdejšími pracovníky rozhlasu, kterých se okupace přímo dotýkala. Doprovodný program obstarali tematicky artisté z Cirk La Putyka pod vedením principála Rosti Nováka. Jen moderace Jana Pokorného mohla být pohotovější, což by akci zajistilo větší švih.
TOP 7 antikomunistických songů: Proti režimu zpívali Karel Kryl, Marta Kubišová i Lucie
Samotný koncert otevřeli v barvách trikolóry muzikanti z kapely Tam Tam Batucada. Po nevýrazném bubenickém čísle zazpíval Vojta Dyk Gottovu Lady Carneval, která měla rozproudit vlažné publikum. Tátovu písničku Želva od Olympicu předvedla Marta Jandová v ne moc lichotivém kabátku. Aranž jí moc nesedla, stejně jako když zpívala duet Časy se mění (od Golden Kids) s Terezou Černochovou. Neladily jim kostýmy ani hlasy. O poznání lépe se zhostil Krylových písní Xindl X (Písničkářský bacil, Znamení doby), který by mohl být do jisté míry i jeho následníkem, protože se také nebojí ve svých skladbách použít ostrých slov vůči současné politice.
Rozpačitě působil příchod Lucie Bílé, kterou přítomní hned v úvodu vypískali kvůli jejímu vřelému vztahu k Alexandrovcům a politickým sympatizováním se současným prezidentem i jeho předchůdcem. Profesionálku Bílou hvizd nerozhodil a bravurně odzpívala Kam tenkrát šel (můj bratr Jan) od Karla Gotta, která je věnována na památku Jana Palacha.
Nezaostával ani Honza Křížek, který zavzpomínal písní Slunečný hrob z repertoáru Blue Effectu či kultovní "krylovkou" Bratříčku, zavírej vrátka. Tereza Černochová si napravila reputaci písní Nářek převozníka, kterou tehdy nazpíval její otec. Předvedla ji citlivě bez přehnaných gest, krásné uctění otcovy památky. S noblesou zazpívala Aneta Langerová Nevidomou dívku od Kryla, kterou zapěla už na koncertě k jeho nedožité sedmdesátce, a také Mamá od Marty Kubišové. Vojta Dyk po rozjuchané Lady Carneval přispěchal s Novákovou Klaunovou zpovědí a věrohodně se přiblížil originálu. Nechyběli ani Matěj Ruppert s Ona se brání od Karla Černocha či Jana Kirschner s Čerešněmi od Hany Hegerové.
V závěru zazněla hymna pádu komunismu - Modlitba pro Martu, kterou jako jedinou píseň večera zapěla její původní interpretka. Marta Kubišová. Ke slyšení byla i státní hymna se slovenskou slokou z úst všech interpretů, kteří se za celý večer objevili na pódiu. Až na pár drobností to bylo krásné vzdání díků těm, kteří během okupace padli. Už samotná přítomnost takové masy lidí ukázala, že minulost ani přítomnost nám jako národu není lhostejná.
Text: Hana Bukáčková, foto: Radim Hromádko
Témata: Aneta Langerová, Xindl X, Lucie Bílá, Honza Křížek, Jana Kirschner, Tereza Černochová, Matěj Ruppert, Marta Kubišová, Vojta Dyk, Marta Jandová
4,00
čtenáři
hlasuj
