Vydáno 27.11.2016 | autor: redakce
Bastille, Tom Odell nebo Elton John? To bylo rozhodování, které si každý hudbymilovný fanoušek musel díky nepříliš šťastné shodě promotérských aktivit důkladně zvážit. Služebně nejstarší umělec ale na návštěvnosti ani přes silnou konkurenci rozhodně nestrádal. Měl totiž vyprodáno.
Profesorsky přesný pop v podání Sira Eltona Johna obklopil Prahu
Těžko říct, zda by s podobným úspěchem mizely lístky v případě, že by si Elton John vyměnil termíny s Rodem Stewartem či Paulem Simonem, kteří na stejném místě úřadovali před pár týdny. Je dost možné, že by se to na návštěvnosti projevilo. Se vší úctou k nim totiž ani jeden z nich, na rozdíl od známého bojovníka proti šíření nemoci AIDS, nepochopil, že k udržení popularity je třeba si získat i mladé posluchače. Proto když se dnes zeptáte dvacátníků a třicátníků, kdo jsou pánové Stewart a Simon, dostane se vám různorodých odpovědí. Eltona Johna ale budou znát nejspíš úplně všichni.
TOP 5 písní Eltona Johna: Pocta princezně Dianě, hit z animované pohádky a další
Mladá generace vám sice asi nevyjmenuje ani pět jeho nejúspěšnějších alb, za to vám však minimálně poví, kde všude propagátora slunečních brýlí v posledních letech viděla a slyšela. 2Pac, Blue, Fall Out Boy, Eminem, Gary Barlow, The Killers, Plan B, Queens Of The Stone Age... Právě tito a mnozí další se mohou chlubit spoluprací se zasloužilým umělcem a on jim naopak může děkovat za to, že na něj lidé stále chodí. A nezapomínejme ani na dík babičkám, u nichž zněl Elton John z Radiožurnálu v kuchyni snad pokaždé, když je dnešní generace Y v dětství navštívila.
Přibližně dvou a půl hodinový koncert konaný téměř přesně po třech letech od poslední návštěvy postrádal předskokana a podle očekávání chyběly také jakékoliv propriety, které by byť jen vzdáleně mohly připomínat velkou stadionovou podívanou. Na velké obrazovce za bubeníkem, klávesákem, kytaristou, basákem, perkusionistou a pochopitelně také dlouhodobým životním partnerem Davida Furnishe se ukazovaly jednoduché, abstraktní obrazce, a tak se všechny oči i uši upínaly k muži vystupujícím v černém obleku s blyštivými, rudými třpytky.
vložte odkaz, text nemažte
Elton John sice během dlouhého večera neřekl nic, co by nějak vybočovalo z běžných koncertních frází, zamrzelo však, že přinejmenším první polovina jeho čtyřiadvacet položek čítajícího setlistu postrádala šťávu. Sir hrál soustředěně, bez znatelných chyb, ale snad až příliš profesorsky a bez emocí, tudíž se zdálo, že je pro něj pražská zastávka jen jednou z mnoha na nekonečném turné. Těžko se tomu však po více jak padesáti letech aktivní kariéry divit. Drobné oživení přišlo snad jen s živější Looking Up a po ní hned následující baladou A Good Heart, obě totiž pochází z jeho nejnovějšího alba Wonderful Crazy Night, na němž se zpěvák dle svých vlastních slov chtěl vrátit k radostnému popu ze svých začátků. Složit tak protipól předchozí zamyšlenější a melancholičtější kolekci The Diving Board.
Známý hitmaker obrovskou řadu světoznámých singlů ze svého repertoáru bohužel vyškrtl. Kdo se tedy těšil na Sacrifice, Made In England, Nikita, Are You Ready For Love nebo Oscarem oceněnou Can You Feel The Love Tonight ze Lvího krále, odcházel domů s pocitem určitého nenaplnění. Co ale naštěstí nevynechal, byla píseň Rocket Man (I Think It's Going To Be A Long, Long Time), kterou nejprve předznamenalo nekončící, ale fantastické sólo na piano a následně ji zcela prodalo několik obdivuhodně zazpívaných pasáží, z nichž nejednomu posluchači přejel po zádech mráz. Vrchol večera tedy přišel už přibližně v jeho polovině.
Druhou část koncertu už majitel fotbalového klubu Wartford fanouškům nabídl i podstatně známější melodie. Zatímco v Sorry Seems To Be The Hardest Word si pěvecké party upravil jinak, než jak je známe z nahrávky, baladu Your Song vytřihl jako z partesu a dopřál tak svým posluchačům další mimořádný zážitek.
Fanoušci zůstali bohužel celé dvě hodiny sedět a tleskalo a radovalo se naneštěstí jen v prvních řadách přímo u pódia. Možná i to je důvod, proč se někdejší bojovník s bulimií rozhodl, že na rozdíl od předchozích zastávek svého turné pražské publikum o původně plánovanou píseň All The Girls Love Alice ochudí. Skočné a ryčné kousky v podobě I'm Still Standing či Saturday Night's Alright For Fighting ale divákům zvedajícím se ze sedaček na ploše a hojně se scházejícím pod pódium, kde se jim Elton John pár minut před přídavkem poctivě podepisoval, ale asi ke spokojenosti mnohým stačily.
Zakončení patřilo baladě Candle In The Wind, kterou člověk, jenž za svůj život vystřídal více extravagantních svršků než kdy stihne Lady Gaga, složil princezně Dianě, od jejíž smrti příští rok uplyne už dvacet let. A také kompozičně poněkud jednoduššímu popěvku Crocodile Rock, během nějž se vůbec poprvé pěvecky projevili i fanoušci. Na dobrý koncert to stačilo, na ten opravdu nezapomenutelný tomu ale ještě leccos scházelo.
Setlist: Funeral For A Friend/Love Lies Bleeding, The Bitch Is Back, Bennie and the Jets, I Guess That's Why They Call It the Blues, Daniel, Someone Saved My Life Tonight, Looking Up, A Good Heart, Philadelphia Freedom, Rocket Man (I Think It's Going to Be a Long, Long Time), Tiny Dancer, Levon, Goodbye Yellow Brick Road, Have Mercy on the Criminal, Sorry Seems to Be the Hardest Word, Your Song, Burn Down the Mission, Sad Songs (Say So Much), Don't Let the Sun Go Down on Me, I'm Still Standing, Your Sister Can't Twist (But She Can Rock 'n Roll), Saturday Night's Alright for Fighting, Candle in the Wind, Crocodile Rock
text: Jan Trávníček, foto: Petr Tibi
Témata: Elton John, Wonderful Crazy Night, lady Diana, koncerty
3,00
čtenáři
hlasuj
