LIVE: The Prostitutes předali v MeetFactory pomyslné žezlo Apollinaire

THE PROSTITUTES
MEET FACTORY, PRAHA
1. 12. 2015

Byl to jeden z těch zimních večerů, kdy byste nejradši zůstali zalezlí hluboko v hromadě z peřin, kapesníků a knížek. Navíc MeetFactory je daleko snad odkudkoliv, totální konec světa. Tentokrát se ta cesta ale zvlášť vyplatila. Oproti obvyklému osazenstvu tvořenému především z pražských expatů se tam první prosincový den sešla skupina mezi sebou navzájem těsně propojených lidí. Celé se to sice odehrávalo v jednom z nejhnusnějších koutů Prahy 5, atmosféra večera se ale nesla desítky kilometrů směrem dál na západ.

FOTOREPORT: The Prostitutes hráli před pauzou v MeetFactory

Apollinaire se jako synthpopové novince po dlouhé době podařilo ve svém žánru vystavět hudbu, která jen nekopíruje zahraniční vlivy a je zároveň zapamatovatelná. Přirozené vokály Terezy Vytiskové a Zdeňka Lichnovského doplňují dramatickou skladbu a celek útočí jednou na vaše emoce, podruhé nohy. Kapela se naživo vylupuje ze své nerdské slupky a dokazuje, že má ono pověstné těžko popsatelné "něco", kvůli kterému se na ni příště budete těšit.

A zrovna ve chvíli, kdy vás napadne, že intro k jejich singlu Ice je někde mezi soundem U2 a intrem k Atmosphere od Joy Division, vytvořili jste si skvělý můstek k The Prostitutes. I když ten tvoří samozřejmě i Martin Přikryl účinkující v obou kapelách.

Těžko říct, jestli je to tím, že Adrian T. Bell není Čech, ale tahle kapela je zkrátka stále o několik levelů výš, než většina momentálních kytarových pokusů v Česku. Perfektní nazvučení rvalo uši a podtrhovalo syrovost nových věcí i písničkářství á la Cure a říznost a lá Joy Division. Rodinné vazby se křížily všemi směry mezi pódiem a publikem a jistou zdravou tvrdost hudby vyvažovala hřejivost přátelství. Ostatně to jasně vyplývá z příběhu Adama Vopičky, jehož pozici v kapele nahradil kvůli zdravotním komplikacím Tuzex. Svůj post z facebooku Adam ochotně propůjčil iREPORTu:

Včera (ne)byl můj den.

Celej den si říkám, jak se těšim, až to bude za mnou. V poslední době je pro mě hraní koncertů spíš nepříjemný, než radost jako dřív, a tak přes den nervózně přešlapuju a nadávám, jestli to mám zapotřebí bejt takhle v křeči. Říkám si, že než si dám pár měsíců voraz a budu se věnovat rekonvalescenci, tak si to zkusim užít a uspokojuje mě představa, jak si v natřískaným MeetFactory se svejma The Prostitutes střihnu jednu svoji oblíbenou vypalovačku a zapařim na pódiu a bude to prostě bomba.

Předtím ale musim absolvovat koncert Calm Season v Rock Cafe, kde ačkoliv hrajeme s Terkou jen v duu, tak už během zvukovky úpěnlivě bojuju se zvukem na pódiu a je mi to tak nepříjemný, že mám chuť jít domu a pustit si Ordinaci v růžový zahradě. Nakonec to celý s vidinou svejch třech minut slávy s The Prostitutes nějak zvládám, překousávám to a na poslední chvíli vyrážim do MeetFactory.

Přijíždim před klub, všude spousta aut, venku mraky lidí, vypadá to, že se konečně po letech líný kůže z náplavky naučili jezdit až na Lihovar. Jdu dovnitř, koncert zrovna začíná, vypadá to světově, zvuk i přes moje uši a špunky zní skvěle, světla nebeský. Vidím jen Adriana, zbytek kapely je za plentou, vypadá to na velkolepej začátek. Jdu do backstage, těsně před tím, že než před klukama spadne opona, volám na ně, že je miluju a ať se to povede. Nemůžu se dočkat, až se k nim na jeden song přidám.

Koncert začíná, je to skvělý, první tři písničky se mi chce brečet, že nemůžu bejt na podiu, po chvíli si to začínám z dálky užívat a vlastně mám radost, že se můžu podívat na koncert svojí kapely. Vyfotim si u zvukaře Šmityho playlist, abych věděl, kdy hraju. Už se to blíží. Walking with giants, Thank you a pak už právě domluvenej Eject.

Jsem připravenej v backstage, technik Radek Motlík mi podává basu a říká, že za chvíli jdu na to. Těšim se moc, je to pro mě highlight tohohle měsíce a vybral jsem si ten nejsnažší song, abych si to mohl užít a vymačkal z těch tří minut maximum...

Raz, dva, raz dva tři čtyři... éčko, géčko, céčko, áčko.. Lidi pařej, tleskaj, pískaj, bavěj se, já taky, vzájemný pohledy s klukama na podiu, je to bomba, užívám si to a v tu chvíli najednou...

Jsem si vykop kabel a půlku písničky nehrál.

Turné The Prostitutes stále pokračuje, mimopražskému publiku zahrají v prosinci také v Plzni, Děčíně a Pardubicích, a to společně s kapelou Luno.

text: Alena Bílková, Adam Vopička, foto: Marek Holoubek