Vydáno 05.02.2018 | autor: redakce
Alt-J zahráli vyprodanému Foru Karlín to nejlepší z dosavadní tvorby a představili i písně z posledního alba Relaxer. Zpěvu ve většině skladeb však chyběla vytříbenost, na které přitom studiové nahrávky této britské party staví.
LIVE: Výkon Alt-J ve vyprodaném Foru Karlín srážel zpěv
Alt-J jsou jednou z nejoriginálnějších kapel současnosti, jejich hudba je v mnoha ohledech progresivní a stejně jako texty (i klipy!) značně svébytná. Stojí na prolínajících se kytarových, klávesových a elektronických riffech, ale především na precizních hlasových harmoniích, vedených osobitým falsettem frontmana Joe Newmana. Hlasové harmonie musí být opravdu těžké uzpívat před hlučící halou plnou několika tisíc diváků. A na koncertě v pražském Foru Karlín to skupině v mnoha písních skutečně činilo značné obtíže.
FOTOREPORT: Alt-J přivezli do vyprodaného Fora Karlín novou desku Relaxer
Mnozí z nás jistě pamatují, když začal Breezeblocks poprvé hrát v rádiu - bylo to něco nečekaného a nového. Celé první album An Awesome Wave bylo plné obdobně zvláštních a na sebe navazujících písní. Od debutu uplynulo téměř šest let, tři hipsteři z britského Leedsu, zpočátku označovaní za "nové Radiohead", vydali před půl rokem již třetí album. V Česku jsme je mezitím viděli ve Žlutých lázních v roce 2015 nebo loni na Colours Of Ostrava. Zmíněné koncerty byly některými fanoušky přijaty poměrně rozpačitě, výtky směřovaly právě na zpěv.
Předskokankou byla mladá zpěvačka a multiinstrumentalistka Marika Hackman se svými melancholickými písněmi vycházejícími z britského "nu-folku". Skalní fanoušci Alt-J již při jejím vystoupení zaplnili přední polovinu haly. Přesně na čas poté nastoupila na pódium hlavní kapela, setlist otevřela jedním ze singlů z nového alba Relaxer, písní Deadcrush. Záhy došlo na známé songy Fitzpleasure nebo Something Good.
Složité melodie tvořené elektronickými klávesami a kytarou muzikanti bez problémů přehráli, hlasitost v mnoha místech hudbě přidávala, nešlo však přeslechnout, jak moc se zpěv liší od studiových nahrávek. Bylo to patrné především při písních nejvíce stavějících na zpěvu, například při snad nejkratší Ripe And Ruin nebo Every Other Freckle, kde se nebyli hlavní zpěvák a kytarista Joe Newman a druhý zpěvák a klávesista Gus Unger-Hamilton schopni správně doplňovat.
Setlist byl kapelou vhodně zvolen - obsahoval všechny hity i několik méně známých písní z prvních dvou alb, pak také několik skladeb z novinky, jmenovitě kromě Deadcrush i In Cold Blood - tento první singl z Relaxer hraný i se smyčkou dechů v pozadí byl hned hlasitě přivítán, dále Pleader nebo 3WW. Zajímavý byl koncept pódia, členové stáli mezi řadami světelných sloupců, tvořenými LED diodami, které spolu s velkou obrazovkou v pozadí a světly dotvářely vizuální efekt. Až v přídavku zazněla nejznámější skladba Breezeblocks. "Please don’t please don’t go I love you so I love you so" se ještě chvíli neslo halou, když koncert po hodině a půl skončil.
Kapele, jejíž členové vždy působili spíše introvertně, lze odpustit minimální, či prakticky žádnou interakci s publikem. Bylo však těžké přenést se přes nedokonalý živý zpěv, hlavně když Alt-J právě na něm vybudovali svou značku.
text: Vašek Melenovský, foto: Rusty Shepherd
Témata: Alt-J, Forum Karlín
2,50
čtenáři
hlasuj
