LIVE: Wolfmother omlazují hard rock. V Praze spoléhali na přirozenost a syrovost

Vydáno 11.11.2016 | autor: Dominik Pavliš

O lístky na čtvrteční koncert v Roxy byl velký zájem. Zavítali k nám totiž australští Wolfmother a kdo byl přítomen, rozhodně nemohl odcházet zklamaný. 

LIVE: Wolfmother omlazují hard rock. V Praze spoléhali na přirozenost a syrovost LIVE: Wolfmother omlazují hard rock. V Praze spoléhali na přirozenost a syrovost


WOLFMOTHER

ROXY, PRAHA
10. 11. 2016

Roli předkapely výborně zvládla rakouská skupina Mother's Cake, která se nepochybně inspiruje právě od Wolfmother. I když toto jméno bylo pro většinu lidí v klubu cizí, kvalitnější support by se těžko hledal. Trio bylo skvěle sehrané, koncert odehrálo na sto procent a na celé kapele bylo vidět, že si tento post předskokana velice užívá. Celý set byl na dobré zvukové úrovni, což se o hlavní hvězdě večera tak úplně říci nedá. Škoda jen, že si tento koncert dost návštěvníků nechalo ujít, když zážitek vyměnili za popíjení na baru. To už je ale, bohužel, těžký úděl předkapel.

FOTOREPORT: Wolfmother v Roxy: Nad Prahou zavyla australská vlčí smečka!

Wolfmother jsou skupinou, která oživuje hardrock, dává mu nový, modernější hábit, který je stravitelný i pro mladší publikum, což se prokázalo i na pražském koncertě. A je to jedině dobře. Charismatický frontman Andrew Stockdale se svými dvěma spoluhráči nastoupil bez jakýchkoli průtahů a na minutu přesně spustili svůj set skladbou Victorious podle stejnojmenné desky, ke které právě toto turné náleží.

Publikum si okamžitě od úvodních tónů podmanili a první dojem lehce kazil pouze zvuk, který se v průběhu setu zlepšoval. Wolfmother nejsou kapela, která by spoléhala na kýčovitou pódiovou show, jak to v tomto žánru a jemu příbuzných často bývá. Přirozená image, nezaměnitelný hlas Stockdalea, hutný a pro sedmdesátá léta, na které kapela odkazuje, typický sound, podtržený baskytarou vytavenou místy až "na Lemmyho". To je to, co tvoří tuhle partu originální a velmi snadno rozpoznatelnou od ostatních.

vložte odkaz, text nemažte

Skvěle vystavěné skladby s mohutnými riffy by logicky více vynikly v trochu jiném prostředí, ovšem i v Roxy byla atmosféra po celou dobu koncertu výborná. U některých skladeb, prodloužených klidně na šest minut, vypadala kapela neúnavně a člověk měl pocit, že koncert v několika následujících hodinách jen tak neskončí. Mimo jiné mezi cca šestnáctkou skladeb zazněla také píseň Woman, které se pyšní oceněním Grammy z roku 2007.

Koncert se obešel bez zbytečných řečí a Stockdale za sebe a celou skupinu nechal mluvit hudbu. Set byl plynulý a ani na moment nenudil. Někteří kolegové by se od Wolfmother mohli učit. Uteklo to jako voda a v přídavku nemohla zaznít jiná skladba než Joker And The Thief. Nezbývá než doufat, že se k nám Wolfmother brzy vrátí. Pokud ano, rozhodně si to nenechte ujít.

Témata: Wolfmother, hard rock, Roxy, koncerty

4,50

čtenáři

hlasuj
zavřít