RECENZE: Abraxas má v zrcadle času několik tváří, přesto zůstal sám sebou

Vydáno 15.06.2016 | autor: redakce

Jestliže ještě před pár lety nebylo o Abraxasu zrovna moc slyšet, na prahu čtyřicítky nabral kromě koncertního rovněž ediční tempo. Po adoračním tribute albu a svěží řadovce přichází s dalším ročním odstupem reprezentativní výběr stěžejních milníků žánrově rozmanité kariéry, která možná již dosáhla vrcholu, ale rozhodně ještě ne cíle.

RECENZE: Abraxas má v zrcadle času několik tváří, přesto zůstal sám sebou Abraxas neztrácí ani po čtyřiceti letech elán. Foto: Roman Černý


Abraxas

Nekonečný boogie - best of

Skladby:
Cesta jinam - část 1, Stepní vlk, Ptáci, Vzpoura moogů, Praha-Bohumín, Každý den je to jinak, Poprvé, King-Kong, Nekonečný boogie, ZOO, Box, Manéž, Honza rock'n'roll star, Městem bloumám, Už nechci dál slyšet to tvoje au, au, au, Měsíc, Faust, Mamut, To je havaj, Bez tebe je noc prázdná tma, Proužek dýmu, Kanón, Představa, Tchýně řezník, Sado-Maso, Prohibice, Ksicht co ksicht, Bod zlomu, Karel drogy nebere, Obyčejnej svět, All Right, Peníze, Jméno tvé, Dívka na pláži, Sekám latinu, Nekončící běh, Už tady jsou, Klid, Tance čas, Žízeň

40 trax / 156:04 min

vložte odkaz, text nemažte

Vydavatel: Supraphon

Chronologicky seřazená kompilace nepřipouští uvzdychané vzpomínání ze srazu abiturientů, nýbrž rozjíždí mejdan spolku plného života. Kdepak nekonečný bludy, Abraxas měl (takřka) vždy co říct, jakkoli byl právě ozařován nejrůznějšími inspiracemi. Vždyť málokterá kapela se může pochlubit natolik širokým hudebním záběrem sahajícím od art rockových instrumentálních začátků (Cesta jinam - část 1) přes novou vlnu (Vzpoura moogů, Praha-Bohumín), funky (Tchýně řezník, Obyčejnej svět) až na pokraj hard coru (Sado-Maso), včetně dalších žánrových odboček, a přitom neztratit svůj základní rys.

ÓDA NA AUTENTIČNOST

Abraxas zůstal sám sebou, ať již laboroval se saxofonem, akustickou kytarou, samply, kapelníkem oblíbeným talk boxem či hlasem svérázného Mirka Imricha. V neposlední řadě průřez avizuje, že tvůrčí kolektiv pod vedením Slávka Jandy nikdy nekráčel cestou prvoplánových hitů a přesto zplodil spoustu výrazných písní se silně chytlavým potenciálem.

Slávek Janda (Abraxas) interview: Teď působíme mnohem kompaktněji a precizněji

Veškeré skladby zůstaly v originální podobě, přetáčet je ve stávající sestavě by bylo nepochybně zbytečné a do značné míry kontraproduktivní, jelikož by vyprchal cenný odér původnosti. Ostatně díky účinnému remasteringu nejsou skoky, způsobené v důsledku značného časového i stylového rozptylu, příliš markantní. Daň autenticitě a dobovým technickým možnostem se tedy podařilo minimalizovat a úroveň jednotlivých nahrávek navzdory předpojatým očekáváním nepůsobí nepatřičně zvukově rozkolísaně.

Symbolických čtyřicet kousků utvořilo důstojnou rekapitulaci dosavadní kariéry jednoho z nepřeslechnutelných tuzemských rockových pilířů, ale ještě důležitější je, že z pódií nadále zní odhodlané "hrajem dál..."

BEST TRAX: Nekonečný boogie, Box, Obyčejnej svět
ZKUS TAKY: Pražský výběr - Beatová síň slávy, Hudba Praha/Jasná páka - 25 pecek, Krausberry - 31 let

Daniel Folprecht

Témata: Abraxas, Slávek Janda, český rock, 40 let na scéně

3,50

čtenáři

hlasuj
zavřít