RECENZE: Katy Perry vykročila ze své komfortní zóny. Witness není výjimečná deska, ale zaslouží si šanci

Vydáno 15.06.2017 | autor: Josef Martínek

Představte si, že jste Katy Perry. V pětadvaceti vydáte veleúspěšnou desku Teenage Dream, z níž se hned pět singlů těší přízvisku #1, čímž dokážete to, co před vámi jen Michael Jackson. Popový svět vám leží u nohou, tak natočíte jen o něco méně vyvedenější obdobu Prism. Žebříčky vám opět říkají "Paní" a kamkoliv přijedete, čeká na vás plná hala a nadšený jásot fanoušků. Můžete si v roli popové zpěvačky přát něco víc?

RECENZE: Katy Perry vykročila ze své komfortní zóny. Witness není výjimečná deska, ale zaslouží si šanci RECENZE: Katy Perry vykročila ze své komfortní zóny. Witness není výjimečná deska, ale zaslouží si šanci

Katy Perry

Witness

Skladby:
Witness, Hey Hey Hey, Roulette, Swish Swish, Déja Vu, Power, Mind Maze, Miss You More, Chained To The Rhythm, Tsunami, Bon Appétit, Bigger Than Me, Save As Draft, Pendulum, Into Me You See

15 trax / 57:28 min

vložte odkaz, text nemažte

Vydavatel: Universal Music

Můžete. Jsou tu totiž ještě kritici, kteří vám vyčítají, že je vaše hudba plná zářících barviček a naleštěného kýče ve skutečnosti jen jedno velké nic. "Natoč už něco pořádnýho!" vzkazují vám. A vy si můžete vybrat - buď příště zase rozšíříte svou sbírku rádiových hitovek a přihodíte trochu (cukrové) vaty - vždyť fanoušci to zase spolknou. Nebo chcete všem "pisálkům" konečně zavřít pusy. Jako Katy Perry.

POST SCRIPTUM (79): Na Brit Awards se hlavně vzpomínalo. Nechyběl ale ani Trump v rámci bizarní show Katy Perry

Tak asi nějak vypadá příběh jejího nového alba Witness. Není se čemu divit, že už ve dvaatřiceti letech nechce být vnímána jako ta roztomilá holka s kouzelným úsměvem, co s rukama nad hlavou zpívala o americkém snu a skotačila v záři ohňostrojů. Ostatně, vývoj v pop music zrovna klasickému pojetí popu se silnými melodiemi a přímočarými refrény moc nepřeje - "poděkovat" za to Katy může Beyoncé, Rihanně nebo Lady Gaga a jejich loňským nahrávkám.

Jenže problémem alba Witness je, že se tolik bojí toho, co Katy postavilo na vrchol - tedy nabídnout nějaký zapamatovatelný motiv. Jestli se vám po poslechu pilotního singlu Chained To The Rhytm v duchu reggae diskotéky zdálo, že je na Katy až překvapivě nevýrazný, uznáte, že v jednom balíčku s dalšími čtrnácti novými písničkami je to vlastně hit jako poleno. Co na tom, že jen s dovětkem #4. Jeho rytmičnost je nakonec silnější vlastností než rádoby politické sdělení, které mezi řádky posílá voličům Donalda Trumpa - čiší z něj angažovanost pro angažovanost, aniž by bylo co říci.

STŘEDNĚTEMPÁ ELEKTRONIKA A BALADY

Platí tak, že čím méně angažovaná Katy je, tím lépe. "Poselství" je tu totiž opravdu jen nástrojem, jak do světa vykřičet: "Já už jsem velká holka, zpívám i o vážných tématech!" Úplně nejhůře to dopadlo, když v tanečním paskvilu Bon Appétit ve spojení s aktuálním hitparádovým zbožím Migos referuje o vykořisťování v pop music. A to tak, že se vám z toho zatočí hlava.

LIVE: Katy Perry v Praze: balónky, švihadla, rachejtle. Ale co hudba?

Pojďme ale k těm světlejším stránkám Witness. Na první poslech je docela těžké je odhalit. Album totiž obsahuje celou řadu písní, které se opírají o střednětempou "zasněnou" elektroniku. Hlas Perry v nich nikterak nevyčnívá, a tak vám Déja Vu, Mind Maze či či titulní skladba snadno mohou spadnout do pytle s nápisem "nijaké". Dejte jim však další a další šance a sami budete překvapeni, jak se vám dostanou pod kůži.

K výraznějším momentům patří elektropopová chuťovka Roulette, která sice zní jako něco, co zapomněla dát na svůj debut The Fame před devíti lety Lady Gaga, ale stejně vás roztančí. Ještě návykovější je předposlední Pendulum. A nejpřirozeněji vyzní balady - nenechte se zmást, Miss You More nebo Save As Draft nepřináší do žánru láskobolů nic nového, jejich melodičnost ale prostě a dobře funguje. V tomhle ranku byla Katy Perry přece vždycky dobrá.

TOP 7 nejzábavnějších klipů Katy Perry

Někdejší popová senzace, která vypálila na vrchol americké hitparády 9 #1 hitů, se trochu chytila do vlastní pasti. Toužila po respektu a chtěla se vymanit ze škatulky "popová princezna", jenže zahraniční recenze jsou hodně rozpačité a její singly se nezvykle krčí až na chvostu žebříčků. A když není deska v popu ani výborná, ani našlapaná komerčními hity, všichni víme, jak to s ní dopadne. Přesto by byla škoda, kdyby tohle svědectví skončilo v zapomnění. Přes všechny ty nedostatky je totiž její snaha odpoutat se od popových stereotypů sympatická.

Témata: Katy Perry, Witness, Migos, elektropop

3,50

čtenáři

hlasuj
zavřít

Při poskytování služeb na těchto stránkách nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s používáním souborů cookie na těchto stránkách. Další informace naleznete zde. Rozumím