RECENZE: Lana Del Rey si na Lust For Life lebedí ve svém rybníčku. Jen občas pleskne rukou do vody

Vydáno 02.08.2017 | autor: Marta Šindlauerová

Jsou umělci, kteří musí bezpodmínečně přicházet neustále s něčím novým. Buď protože jsou takoví už od přírody, nebo si to žádají fanoušci či label. A jsou také umělci, kteří kašlou na trendy, hatery, nějaké drastické umělecké posuny a tak podobně, sedí si spokojeně ve svém žánrově neměnném rybníčku a občas plesknou rukou do vody, aby se to trochu rozvířilo. A jsou v pohodě. Jako třeba tady Lana Del Rey.

RECENZE: Lana Del Rey si na Lust For Life lebedí ve svém rybníčku. Jen občas pleskne rukou do vody RECENZE: Lana Del Rey si na Lust For Life lebedí ve svém rybníčku. Jen občas pleskne rukou do vody

Lana Del Rey

Lust For Life

Skladby:
Love, Lust For Life (feat. The Weeknd), 13 Beaches, Cherry, White Mustang, Summer Bummer (feat. ASAP Rocky & Playboi Carti), Groupie Love (feat. ASAP Rocky), In My Feelings, Coachella - Woodstock In My Mind, God Bless America - And All The Beautiful Women In It, When The World Was At War We Kept Dancing, Beautiful People Beautiful Problems (feat. Stevie Nicks), Tomorrow Never Came (feat. Sean Ono Lennon), Heroin, Change, Get Free

16 trax / 71:56 min

Vydavatel: Universal Music

Tvrdit, že nová deska Lany Del Rey je zase na stejné "jedno brdo" a možná až identická s jejími předchozími řadovkami, by bylo bláhové. A taky nespravedlivé. S každým počinem přichází lehké změny, a nejinak je tomu i s novinkou. Je ovšem naprosto nutné věnovat těmto změnám náležitou pozornost, pak teprve uvidíte, že jich je tu dost, ať už z vokálního (se svým hlasem pracuje ve studiu čím dál lépe a je si jistější v kramflecích; to se projevuje i během živých vystoupení) či instrumentálního hlediska (zapojování různých nástrojů, čím dál více se objevuje kytara a elektronika a zde na aktuální desce neváhala přecijenom zabřednout do trendu: přizvala si rappery).

Lana zkrátka není ten typ umělkyně, která by se bezhlavě vrhala do něčeho nového, aniž by se nezdokonalila v tom, co již do nějaké míry umí. Mění se jen velmi pozvolna; vzniká dojem, že postupně sbírá střípky zkušeností a odvahu, aby pak mohla jednoho dne vytřít všem zrak. Lust For Life na vytření zraku ale ještě úplně tak nestačí.

AUDIO: Lana Del Rey přichází s Láskou. Novou deskou se pokusí zavděčit fanouškům

Proč? Inu, samozřejmě, Del Rey se pohybuje v takovém trochu nebezpečném stylu. Táhlost, rozvážnost, dramatičnost, epičnost, nastolené tempo, od kterého se ustupuje jen výjimečně - to všechno jsou atributy, se kterými se musí pracovat velmi opatrně. je třeba vytěžit z každé vteřiny songu maximum, aniž by se narušila jeho struktura a svým způsobem i nějaké poznávací znamení Del Rey. Zároveň se nic nesmí ocitnout na hranici nudy.

TRPĚLIVOST, VYTRVALOST A JISTOTA V TOM, ŽE SE BUDE LÍBIT

Jenže Laně (a jejím producentům) asi nikdo neřekl, že když se do tracklistu šikovně a citlivě zařadí něco svižnějšího, co by trochu rozproudilo krev, pozvedne to celý materiál do jiné dimenze. Že to funguje, dokazuje i fakt, že debut Born To Die, který se tohoto pravidla držel, je dosud, i po tolika letech, v top dvoustovce albové hitparády Billboardu (v době psaní recenze na 110. mistě). Nikdo po Laně nechce druhé Born To Die. Jen by to chtělo se už naučit rozpoznat míru únosnosti daného materiálu a nabídnout i posluchačům nepřivyklým na pozvolné tempo nějaké to "vzrůšo" A nemusí to být hned nějaké prvoplánové singly. Je to fakt, nad kterým se člověk musí pozastavit, oblzvášť když si uvědomíme, že na tomto albu pracovali producenti, kteří se proslavili právě spíše svižnými hity.

Ne že by "vzrůšo" na Lust For Life nebylo. Je tu spousta nádherných melodií, jako třeba bridge v 13 Beaches, sloky v Cherry, množství neotřelých aranží, jako například v God Bless America - And All The Beautiful Women In It, texty provokující k zamyšlení (Beautiful People Beautiful Problems, pilotní singl Love nebo ústřední song Lust For Life), jsou tu i písně, kterým nelze vytknout prakticky nic (Heroin, nebo již zmíněná God Bless America, ta se mimochodem nejvíce blíže k svižnosti). Lust For Life je dobrá deska, poctivá v tom, že si na nic nehraje a nabízí to, co Del Rey považuje za dobré, za čím si stojí a o čem ví, že se bude líbit.

Existuje nicméně spousta důvodů se obávat (nebo naopak radovat), že Laně tohle asi nepůjde praktikovat donekonečna. Přeci jenom se z onoho žánrového rybníčku může postupem času stát pěkná zabředlá kalňačka, a tam se asi žádný umělec ocitnout nechce. Lana Del Rey má ale na nějaké umělecké posuny času dost, a vyšperkovávat svůj vlastní žánr ji očividně baví. A zatím její tvorba baví i ostatní. Ale pro příště tedy více toho "vzrůša", prosíme.

Témata: Lana Del Rey, Lust For Life, Born To Die, Love

4,00

čtenáři

hlasuj
zavřít