RECENZE: Luboš Andršt a Energit dopsali chybějící kapitolu tuzemského hudebního dějepisu

Vydáno 15.05.2017 | autor: redakce

Kalendáři vládl rok 1973 a pražské kvarteto výrazných muzikantů by rádo vydalo své první album. Blues-rockové. To se však komunistickým kulturním složkám jevilo nepatřičně, a tak chystané skladby zůstaly ve formě demosnímků.

RECENZE: Luboš Andršt a Energit dopsali chybějící kapitolu tuzemského hudebního dějepisu Luboš Andršt a Energit dopsali chybějící kapitolu tuzemského hudebního dějepisu


Luboš Andršt & Energit

Time's Arrow

Skladby:
Skladby: Blue Dance, Loneliness, Imprints, Freedom, Time´s Arrow, Moth

6 trax / 39:18 min

Vydavatel: Supraphon

Dnes je polovina tehdejší kapely (Ivan Khunt, Vladimír Padrůněk) žel po smrti, čtvrtina (Jaroslav Šedivý) se usadila za velkou louží, a tak zbylo na Luboši Andrštovi, aby splatil dluh historii a dobový materiál dovedl k oficiální edici. Přizval neméně erudované instrumentalisty, s nimiž již nějaký pátek tvoří koncertní tvář Energitu a hned úvodní Blue Dance jeho volbu ukazuje jako šťastnou.

Parádní zvuk hammondek, který se ostatně prolíná celým albem, a působivý suverénní vokál Jana Holečka (byť ne tak živelný jako Khuntův, ale to může být zapříčiněno nesrovnatelnými nahrávacími podmínkami) unisono s Andrštovou kytarou značí patřičný úvod do čistě blues-rockového děje. Ačkoli se skladby povětšinou převalují v navenek náležitě poklidném duchu, ovšem s výrazným vnitřním pnutím, ve Freedom se Energit nezdráhá rozpoutat solidní důraznou bouři. Nahrávce samozřejmě dominuje kytara, její krotitel však dokáže mírnit i vlastní ego, a tak nesklouzává k sebestřednému předvádění, nýbrž sází účelná sóla, suplující do značné míry pěvecké party.

RECENZE: Kytarový mistr Luboš Andršt nastavuje bluesovou tvář

OBRAZ COBY ODRAZ DOBY

Jen dvě písně jsou totiž opatřeny texty, zbytek zurčí v čistě instrumentální rovině. Imprints, jednu ze dvou skladeb nenáležících do repertoáru původního Energitu, pak zdobí zpívající housle hostujícího Jana Hrubého, díky nimž se spokojený posluchač nakonec dočká i duetu - čtyř strun se šesti. Vcelku nenápadně naopak působí ostřílená rytmika Kulhánek - Zelenka, ale zaměříte-li se na její výkony detailněji, zjistíte, kolik důležité práce zlehka a s přehledem odvádí.

Time's Arrow rozhodně není konzumní záležitostí pro masy, ale pokud člověk nelpí na povrchní líbivosti a prvoplánové přímočarosti, pošmákne si na výživné porci poctivé muziky. Navíc jde o cenný obraz rané blues-rockové podoby kapely, která se nakonec v pozměněné sestavě prosadila zejména jako jazz-rocková.

Daniel Folprecht

Témata: Luboš Andršt, Energit, Time's Arrow

3,00

čtenáři

hlasuj
zavřít