RECENZE: Mandrage na novém albu Po půlnoci dospívají

Mandrage

Po půlnoci

Skladby:
Před půlnocí, Motýli, Filmy, Endorfiny, Slečno, já se omlouvám se, Herečky, Plakáty, Malí sráči v nás, Apolinář, Honolulu, Výroba, Díky tobě, Po půlnoci

13 trax / 39:24 min

Vydavatel: Universal Music

Album Po půlnoci vyšlo oproti původnímu plánu se zpožděním, takže se neobjevilo na předvánočním trhu. Mandrage to však nemusí nijak mrzet, rozhodně bylo lepší po předchozích nahrávkách nedat svým příznivcům novou desku pod stromeček, než jít kvůli spěchu s kvalitou dolů. Stejně jako na předchozím albu se začíná intrem (Před půlnocí), které po sázce na retro 70. a 80. let signalizuje kapelou slibovaný příklon k rockovému zvuku.

Už před vydáním alba Mandrage vypustili rozkošný videoklip s roztančeným Jiřím Lábusem k rozverné písni Slečno, já se omlouvám se, která se náladou hodně liší od aktuálního singlu hraného rádii, expresivní skladby Motýli s nejednoznačným textem, který si může každý vyložit po svém. V úplně jiné poloze pak jsou překvapivě zadumané Herečky nebo pohodové, téměř folkové Endorfiny s příjemnou harmonikou, které mohlo být klidně ještě více. Střídání různých nálad a témat textů však vůbec není na škodu a neznamená to, že by album, na němž se podíleli všichni členové formace, působilo nesourodě.

Mandrage interview: Zase budeme znít jako rocková kapela

PŘEMÝŠLIVĚJŠÍ TVÁŘ JIM SLUŠÍ

Závažnější téma má třeba také skladba Apolinář dokazující, že chlapci nám dospívají a nezůstali jen u hledání ženy, výletu do Františkových lázní nebo utahování šroubů a matic. Překvapením jsou Malí sráči v nás, solidní cover písně z repertoáru dívčí punkové skupiny Zuby nehty. Předpokládám, že většina příznivců Mandrage, která je mladší než tahle pětadvacet let stará pecka, originální verzi nezná a plzeňská skupina tak nečekaně plní i "osvětovou" funkci. Hodně rockovou tvář ukazují také v písních Plakáty a Výroba a špatný není ani náročnější poprock ve skladbě Díky tobě.

Mandrage interview: Můžeme stát za hovno

Po půlnoci rozhodně není album dvou tří hitů, ale rovnoměrně zaplněná kolekce s mým osobním favoritem v podobě lehce surrealistické písně Filmy. Na druhou stranu bych se obešel bez trochu laciného Honolulu, aby těch odlehčení nebylo už moc. Ta dospělejší a přemýšlivější tvář Mandrage totiž vyloženě sluší a jejich nová deska se hodí k poslechu před i po půlnoci.

text: Roman Jireš

Témata: Mandrage, Po půlnoci