Vydáno 21.04.2017 | autor: Jarda Hudec
V rámci vzpomínání na legendárního Prince, od jehož smrti uplynul 21. dubna přesně rok, se vrátíme na jeho koncert v Londýně v roce 2007. Tehdy v tamní O2 areně nachystal hned 21 vystoupení. Jedno z nich jsme navštívili a kromě toho jsme měli možnost vidět i následnou after party, kde zpěvák hrál a zpíval neúnavně až do rána. Přečtěte si dobovou reportáž.
Prince odehrál v Londýně v roce 2007 hned 21 koncertů
21 koncertů v řadě na témže místě a nikde jinde. To má být evropské turné? Spíš ďáblova past!
Inovátor, sexuální rebel i ten, co šel proti době: 10 podob legendárního Prince
Prince, postrach gramoprůmyslu. Nebyl by to on, kdyby pravidelně neohromoval svou svéhlavostí a drze originálními činy. A tak by se motto jeho dlouhoočekávané kontinentální šňůry dalo formulovat asi takto: "Kam bych se za vámi trmácel, jen pěkně přijeďte vy za mnou." Londýn nejprve omráčil šibalskou kampaní, aby tu na dva měsíce vybudoval grandiózní scénu. Člověku se tají dech a svírá hrdlo už při pohledu na rozzářenou halu, jejímž centrem je neony obehnané pódium ve tvaru známého symbolu. A to se ještě nezačalo hrát.
Kampaň a distribuce alba Earth rozzlobila bossy nahrávacích společností, potěšila fanoušky, překvapila čtenáře bulváru a inspirovala jiné umělce. Tento vpravdě revoluční krok si zaslouží samostatný komentář (viz Report 7-8/07). Jen zmíním, že samotná deska lehce zamotala hlavy recenzentům, kteří váhají, zda k ní přistoupit jako k regulérní řadovce, nebo spíš jako ke kompilaci nevydaných písniček, respektive zvukové pozvánce na koncert, mající oslovit neobvykle široké posluchačské spektrum, kterým nepochybně miliony čtenářů deníku Mail On Sunday jsou. "Oustanding Artist No 1" dramaturgií své novinky naopak trochu zklamal skalní fanoušky, kteří, byť zvyklí na ledacos, spíš očekávali progresivní sound ve stylu minulého dílka 3121. To, co postrádají na "Zemi", jim však všemi mastmi mazaný mužík bohatě vynahrazuje v Pekle londýnské Areny. Můžeme to odsvědčit.
První překvapení nastává v samém úvodu - místo bombastického začátku Prince publikum rozezpívává jen za doprovodu své kytary sérií hitů z 80. let. Později se ukáže, že v playlistu dnes budou dominovat právě eighties, i když často v přearanžovaném podání. Teprve po dvaceti minutách se one man show promění v galapředstavení se vším všudy a efektně z nitra symbolu vystupuje početná squadra mistrových skvělých spoluhráčů. Do bubnů nesmlouvavě řeže Cora C. Dunham, až třísky létají. Výtečnou práci odvádějí taky klávesáci Renato Neto (ten dostane později překvapivě velký prostor) a Morris Hayes, ale Prince nejvíc velebí starého známého Maceo Parkera a funky music obecně. Není divu, že následně dojde na Pass The Peas od JB'S a další dva oldfunkové klenoty.
Oprávněnou pozornost na sebe váže každý z tuctu účinkujících, vedle muzikantských výkonů diváci žasnou nad kreacemi dvou od sebe nerozeznatelných tanečnic The Twiz. Přesto se vše točí kolem Prince, který se ladně promenáduje po celé ploše a pod kůži zařezává jeden riff za druhým. Známé melodie rozsévá v rychlé sledu a fanouškům nedá vydechnout. Doslova to platí o asi desítce nejroztančenějších, které pustí skotačit na pódium. Ti si spolu s 22 000 příznivci náramně užívají velkolepou house party v rytmu Controversy a Housequake.
|
SETLIST: Full band Piano set Full band Encore 1 Encore 2 |
Uklidnění po této smršti přinese medley z balad, při němž se Prince doprovází na klavír. Z nejsentimentálnějších kusů (včetně jedné věci z Planet Earth) se postupně dostává ke svižné "osmdesátce" I Wanna Be Your Love a připravuje půdu pro návrat celého bandu. V předpřipraveném setu se pak mísí klasika s novým soundem a vše vrcholí radostí z "Purpurového deště". Další z mnoha kytarových lekcí pak uděluje v přídavku, aby v úplném závěru pozval k New Power Generation ještě perkusivní ďábly z Grupo Phantasmo.
Prince - fialový malý velký muž pop music
Uf, dvě hodiny utekly jako voda, ale na vzpamatování není moc času, protože v IndigoO2, klubu umístěném přímo v komplexu arény, už znovu sekají latinu pánové z Phantasmy. Zhruba dvě tisícovky nejvěrnějších mají štěstí, že se taktovky after party vzápětí chopí hrdina večera a s bezmála dvacetičlenným doprovodem jamuje další tři hodiny! Díky bezprostřednímu kontaktu a strhujícím improvizacím se tak pro mnohé fans stává ještě silnějším zážitkem, než tomu bylo v hale. Nezapomenutelnou nocí s nadpřirozeným Jehovistou.
text: Jarda Hudec, foto: archiv, Jarda Hudec
Témata: Prince, Londýn, funk, Purple Rain
5,00
čtenáři
hlasuj
