RETRO: Depeche Mode v Praze v roce 1998 - Dave Gahan sklízel bouřlivé ovace za každý pohyb zadku

Vydáno 24.05.2017 | autor: redakce

To zas bylo jednou v Holešovicích černo. Poprvé takovou koncentraci příznivců Depeche Mode zažila Praha ještě za dob svazáků a soudružských zdravic. Stejně jako v letech 1988 a 1993 se i v roce 1998 jednalo o událost s velkým U. Připomeňte si ji v dobové recenzi. Ve středu 24. května vystoupí legendární "Depešáci" v Praze znovu, čekat na ně bude vyprodaná Eden aréna. 

RETRO: Depeche Mode v Praze v roce 1998 - Dave Gahan sklízel bouřlivé ovace za každý pohyb zadku

RETRO: Depeche Mode v Praze v roce 1998 - Dave Gahan sklízel bouřlivé ovace za každý pohyb zadku RETRO: Depeche Mode v Praze v roce 1998 - Dave Gahan sklízel bouřlivé ovace za každý pohyb zadku


DEPECHE MODE
, PURITY, BOMB THE BASS
SPORTOVNÍ HALA, PRAHA
15. 9. 1998

Není bez zajímavosti, že skalní fanoušci byli ochotni pro poslední lístky The Singles Tour 86-98 obětovat cestu přes celou republiku. Přesto se již po poledni začal před branou Sportovní haly vytvářet dav koupě chtivých zájemců. Protože, co si budeme namlouvat, naděje umírá poslední a Sportovní hala není nafukovací.

VIDEO: Depeche Mode odstartovali Global Spirit Tour. Zahráli i Heroes od Davida Bowieho

O tom, že nešlo o akci lokálního rázu, svědčila i pestrá škála jazyků, které bylo možno ono odpoledne před branami zaslechnout. Narychlo napsané tabulky s texty "Koupím lístky" v češtině a angličtině nešlo přehlédnout. Výjimkou nebyly ani zástupy Poláků, Rusů a Maďarů, kteří přijeli ve speciálně vypravených autobusech s nadějí, že si lupeny na místě opatří. Mimo skalních příznivců Depeche Mode byla tato akce i svátkem pro gangy překupníků. Cena vstupenky se na improvizovaném černém trhu vyšplhala z původních 690 Kč v předprodeji až na celých 3500 Kč! Dobře zaplacená brigáda.

Méně movitým fanouškům nezbylo než v dešti a zimě vyčkat, zda ceny vstupenek přece jen neklesnou, či pomalu odkráčet na Depeche Mode After Party v klubu Domovina, nebo do Roxy, kde už souběžně s koncertem DM mixoval DJ a producent v jedné osobě Tim Simeon (Bomb The Bass). Osobně jsem byl přítomen i zoufalému pokusu skupinky mladíků, která nabízela ostraze u vchodu 1500 Kč Kč za osobu... Nic naplat, Depeche Mode jsou zkrátka kult. Během osmnáctileté kariéry si vydobyli postavení, jež pravděpodobně nemá v dějinách hudby precedens. O tom svědčil i samotný koncert.

TOP 10 nejlepších videoklipů Depeche Mode

ČEKÁNÍ NA HLAVNÍ HVĚZDU

Po výborném úvodním setu DJ Simeona alias Bomb The Bass, který ovšem zůstal většině fans ukryt na menším pódiu, nastoupily Purity - trojice podivných děvčat v roli předkapely, která měla nechat ještě chvilku hořet nedočkavostí všechny depešechtivé posluchače. Jejich první skladba zněla vcelku zajímavě, junglový rytmus byl ale takřka totožný s tempem druhé, třetí až poslední skladby.

vložte odkaz, text nemažte

Je pravda, že místy došlo i na breakbeatové přechody, ale ty byly stejně sterilní. Jediná změna nastala, když se vůdčí tria chopila kytary a začala zpívat - v tu chvíli Purity zněly, jako když Dubstar protáhnete tvrdě junglovým spodkem. Echování jednoduchých refrénů bylo stejně zbytečné, jako další setrvávání tria na pódiu. Resumé přítomných znělo jasně. Po čtvrté skladbě začalo obecenstvo hlasitě skandovat Depeche Mode, Depeche Mode. I tak se dá hovořit o velké toleranci přítomných, kteří ve svém čekání na zlatý hřeb vydrželi až příliš mnoho.

Depeche Mode-007

PŘEHLÍDKA HITŮ

A pak se to stalo. Země se otevřela, hlediště zhaslo - pódium rozsvítilo a na něj za nekonečného potlesku přicházeli postupně Martin Gore, David Gahan, Andy Fletcher a doprovod. Davy doslova šílely a skalní fanoušci pravděpodobně ještě stále nedokázali uvěřit svým očím. Jinak si nedokážu vysvětlit fakt, že David Gahan v prvních třech skladbách sklízel bouřlivý potlesk za každý krok sun krok, doslova za každý pohyb zadku.

Poté už to šlo ráz na ráz, hity střídaly hity a Depeche Mode vesele skákali z roku na rok, z osmdesátých do devadesátých let a zpět, přesně jak se jim chtělo nebo jak jim kázal playlist. Dokázali, že jsou profesionály do morku kosti. Ani škobrtnutí, ani skvrnka, všechno čistě a bez chyby. Navíc Dave Gahan, vědom si své nezlomné pozice, několikrát rozhýbal a rozezpíval celou Sportovku, což byla podívaná více než úchvatná. Představte si třicetitisícový les rukou vlnit se v rytmu střídavě doprava doleva. Komunikace na výbornou.

V průběhu koncertu se ke slovu dostaly i dvě vokalistky, které nejvíc vypomáhaly v pěveckých partech Martinu Goreovi. Samozřejmě, že se Sportovní hala dočkala na závěr i zasloužených přídavků. Úterní večer zažili mnozí koncert snů. Byl přece součástí turné k albu 86-98, což znamená, že páteř show spočívala v prezentaci největších až zlidovělých hitů, které přicházely v kulometné řadě za sebou. Kdybych si mohl zpětně vybrat, přivítal bych víc věcí z Ultra a hlavně bych to rád viděl bez chřipky. Každopádně tento koncert byl, i pro svou osobitou atmosféru, z těch, které se na trvalo usadí v paměti.

Setlist: Painkiller (intro), A Question Of Time, Worl In My Eyes, Policy Of Truth, It's No Good, Never Let Me Down, Again, Walking In My Shoes, Only When I Lose Myself, A question Of Lust, Home, Condemnation, In Your Room, Useless, Enjoy The Silence, Personal Jesus, Barrel Of A Gun /// Somebody, Stripped, I Feel You /// Just Can't Get Enough

text: Jiří Hofreitr, foto: Tomáš Martinek

Témata: Depeche Mode, Dave Gahan, koncerty, Spirit

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít