ROCKBLOG - Tomáš Fröde: Každý by měl mít svého Járu

Jára je kamarád. Troufám si říct životní! Každý z nás by měl mít alespoň jednoho takového kamaráda. Nemusí být životní, ale měl by to být někdo, na koho se téměř pokaždé těšíte, je vám s ním dobře, řeknete mu téměř vše. Co vás baví, co vás štve. Mám svého Járu a mám to s ním zrovna tak. Známe se strašně dlouho a už jsme spolu ledasco zažili a prožili. Když tohle všechno s někým máte, vytvoří se mezi váma jakýsi svět. Málokdo do něj vidí. S Járou máme vlastní mluvu, stejný smysl pro humor, převážně zvrácený a černý. Ohromně na sebe slyšíme. Funguje to mezi náma a rádi ovlivňujeme okolí v danou chvíli.

Měli jsme období, kdy jsme jakoukoliv konverzaci mezi lidmi uzavírali slovy: „No oproti tomu, jak jsi kdysi vo*íchal  tu ovci, to nic není.“ Koukali byste, kolik lidi jsme tím vyděsili. Vzpomínám si, jak jsme jednou letěli na jeden koncert do Londýna a ve frontě na odbavení, jsme rozjeli natolik intenzivní konverzaci o leteckých katastrofách, až jsme byli personálem dokonce upozorněni, že spoustě jejich klientům z toho není dobře. Taky si vzpomínám, jak jsme jednou jeli z koncertu v autě (moje kapela se jmenuje Imodium) a slíbili jsme jedné dívce, že ji přiblížíme k domovu. Cestou jsme rozebrali celý její život a téměř ji donutili rozejít se s chlapcem, se kterým, dle jejích slov, nebyla úplně v té době spokojena. Na rozloučenou, celá hotová, nám jen tak mimo téma řekla, že její táta pořádá jeden z nej festivalů v republice. To nám sklaplo, hlavně mně, ale hrajeme na něm dodnes! S Járou pokaždé, když jdeme do kina, těsně před začátkem, kdy už je tma a sál většinou utichá, jeden z nás vždy pronese něco ve smyslu: „Doufám, že máš tentokrát v kameře baterky a nepoděláš kinorip jako minule.“ Jednou nás z kina vyvedli a prošacovali.

S Járou máme taky, jak už jsem řekl, svoji mluvu. Běžně se oslovujeme dámským přirozením, ale opravdu to není myšleno zle. Pro nás je to něco jako „Čau kámo“. Naše mluva a konverzace bývá hodně vulgární. Mám tu pro vás malou ukázku. Je z mailu z posledních dní, Jára si přeje stejně jako já, aby muzika, kterou děláme, měla tzv. koule:

Pí*o,
jasně jsem ti napsal, že je to v pí*i, takže nevím, proč to všechno mr*áš. Snad proto, že jsi v kun*ě taky, protože já se*u na vaší práci, ko*ote. Chci výkony, chci partu, do ču*áka, a chci, kun*o, pohodu, dobrý songy, mr*ny v šatně, je*ačku na pódiu, poch*aný kabely, zničenej hotel, znásilněnou pokojskou, střelbu do publika, mrtvýho diváka a parádně zes*anej mikrofon, protože to je, šl*pko, rock and roll. Jestli víš, co to je..

Ano, jsem pyšný na svého kamaráda. Napište mi, jestli máte taky někoho takhle blízkého. A pokud ho ještě nemáte, nelamte si hlavu, on přijde, najde se. Mám v sobě hluboké přesvědčení, že každý na světě má svého Járu!

PS: Veškerá jména v článku jsou záměrně pozměněna.

text a foto: Tomáš Fröde
www.imodiumband.cz