ROCKBLOG - Thom (Imodium): Milníky kapely? Televize a rádio!

Ty mnohem střízlivější bývají zhruba: mít vůbec fungující partu přátel = zdravou kapelu, první vlastní koncert, první koncert, kde bude celkem hodně lidí a bude dobře odehranej, první vlastní kapelní dodávku, svoje vlastní plakáty, svoji vlastní studiovou nahrávku, svoje vlastní turné, být v rádiu a v televizi!

V tyto dny se začíná alespoň nějak mluvit o tom, že hudba moc mediálního prostoru nemá (čtěte více). A to především tam, kde by ho opravdu mít měla. Vznikla iniciativa, která si vzala za cíl někam věc přinejmenším posunout. Jde jí konkrétně o prostor ve veřejnoprávní televizi, který by byl věnován hudebnímu pořadu, jakými kdysi býval Pomeranč, Paskvil nebo Noc s Andělem. Iniciativa vznikla na facebooku pod názvem Chceme hudební pořad na ČT. Budu rád, když se tam půjdete podívat a případně svým LIKEm podpoříte.

Nic víc k tomu nenapíšu, rád bych ale napsal o důležitosti právě tohoto milníku - rádio a televize, z pohledu malé, mladé kapely.
Věci se posouvají dopředu, ovšem troufám si říct, že v tomhle se nikdy nic nezmění. Ten pocit, ten moment, kdy vaše kapela hraje v rádiu nebo v televizi.

Pamatuju si to dodnes. Byl to svátek. Vzpomínám si, když se poprvé měla objevit písnička mojí kapely v éteru, na jedné regionální rozhlasové stanici. U nás doma se zastavil čas. Celá rodina si sesedala kolem rádia, bylo hrobové ticho a já se potil, jestli se to opravdu stane! Jestli moje kapela zcela vážně zazní v rádiu! Stalo se... po dohrání písničky, kterou moje rodina pochopitelně znala pozpátku, se rozezněla salva jásotu a radosti, táta snad dokonce bouchnul šáňo! Mimochodem o několik let později seděl v dodávce opět můj otec, když jsme jeli na koncert do České Lípy a my jsme museli v půlce kopce zastavit, abychom s čistým rádiovým příjmem vyslechli náš ryze klubovej "bigbít" v hitparádě na Evropě 2. Mimochodem na třetím místě. Myslím, že jsme se tenkrát po koncertě trochu slavnostně opili!































No a co potom televize! Na naší první návštěvu Noci s Andělem, tenkrát ještě s Vypsanou Fixou, nezapomenu! Byl to obrovskej večer, plnej adrenalinu (a to nejen díky těm koláčkům s ingrediencí jedné zelené rostlinky, kterými nás tam kluci z fiXy pohostili  ). Co se tenkrát stalo třeba na našem diskuzním fóru po odvysílání (facebook ještě nebyl), to už jsme asi od té doby nikdy nezažili! Dnes jsem si ale (po rozhovoru s jedním pamětníkem) uvědomil mnohem větší přesah.

Naše kapela pochází z osmitisícového městečka Broumov. Nejsem historik a do pátrání se nehodlám pouštět, přesto veškeré dění kolem rockové scény na Broumovsku bylo v naší rodině vždy dobře zmapováno. Jen jedna rocková kapela, tenkrát se jmenovala Miss Terry, se dostala do vysílání České televize. Bylo to v devadesátých letech a pro celý Broumov to byla tenkrát ohromná událost. Mně bylo asi 9, když jsem to v obýváku sledoval a bušilo mi srdce. Nikdy předtím se to žádné broumovské kapele nepodařilo, po Miss Terry až nám. Chápete, co tím chci říct? Ten pamětník z Broumova (o mnoho let starší než jsem já) mi řekl, že Broumov je pyšný, ať to máme na paměti. Nejde o žádné ego, jde o to, že televize je pořád jeden z mála nejvýznamnějších milníku pro každou kapelu! Je to jeden z nejsilnějších momentů, kdy si kapela může říct, že to, co dělá, má opravdu smysl. Přeju si, aby se vrátil alespoň nějaký prostor kapelám v televizi i v rádiu. Kdoví, třeba neuděláte radost jen kapele a jejím fanouškům, ale hned jednomu celému několikatisícovému městu!

text: Tomáš Fröde, foto: Bára Tichá