BLOG: Hudba skvělá, autor prevít: Jak se vyrovnat s tím, když je pro vás muzikant lidsky nepřijatelný?

Vydáno 13.09.2019 | autor: Iva Hadj Moussa

Kognitivní disonance je (zjednodušeně řečeno) jev, který vzniká rozporem mezi tím, co si myslíte a co ve skutečnosti děláte. Tento nepříjemný nesoulad lze zažít i při poslechu hudby.

BLOG: Hudba skvělá, autor prevít: Jak se vyrovnat s tím, když je pro vás muzikant lidsky nepřijatelný? BLOG: Hudba skvělá, autor prevít: Jak se vyrovnat s tím, když je pro vás muzikant lidsky nepřijatelný?

Nedávno jsem byla v kavárně, kde hrál na plné pecky Jacksonův hit Bad. Nohy mi začaly samy podupávat do rytmu, když v tom se od vedlejšího stolu ozvalo: "No to snad ne, jako vážně mi tady budou k snídani pouštět nějakýho hnusnýho pedofila?!" Otočila jsem se směrem ke dvěma sympatickým studentkám a trochu jsem se zastyděla. Mělo by mi to taky vadit?

BLOG: Film Leaving Neverland šokuje a odkrývá nepoznané. Není však žádnou zárukou pravdy

Než jsem si rozmyslela odpověď, Jacksonova písnička skončila a začal hrát nějaký r'n'b song; holky si viditelně oddechly a pustily se do svých vajec Benedict. No jo, napadlo mě ale, co když tenhle zpěvák třeba prodává drogy nezletilým? Nebo mlátí ženu? Nebo loni v září nakopnul sousedovic psa? Počkat, není to náhodou Chris Brown, kterej před pár lety zmlátil Rihannu?

To mě přivedlo k úvaze, jestli bychom neměli založit nějakou instituci, co by zjišťovala, kteří umělci nemají žádný vroubek. Mohlo by se to jmenovat třeba "Úřad pro uměleckou bezúhonnost."  Ten, kdo by prošel, by měl speciální razítko Morally Clean Artist, které by si mohl dávat na obal nahrávek (spolu se štemplem Parental Advisory). 

Sama se občas s nesouladem ve svém přesvědčení a chování musím poprat. Tak například Burzum. Kapela nechvalně proslulého Varga Vikernese. Spoluzakladatel black metalu, ale také chlápek, který zapaloval kostely a zabil svého kámoše. Kromě toho jsou mu přisuzovány pronacistické postoje.

Přesto je podle mě kapela Burzum asi tím nejlepším, na co lze v rámci žánru narazit. Málokdy natrefíte na něco intenzivnějšího, agresivního, černějšího. A upřímně, Burzum sice občas poslouchám, ale třeba jejich tričko bych si na sebe neoblíkla. Je to pokrytectví? Možná je. Říkám si ale, že umění je tu od toho, aby ho každý mohl vnímat svobodně. A klidně ho i zcela oddělit od svého autora.

Takže máme v zásadě tři možnosti, co dělat, když se osobnost muzikanta neslučuje s našimi názory: 

1. Přestat to poslouchat úplně.
2. Neposlouchat to.
3. Poslouchat to tajně.

A jak to máte vy?

Text: Iva Hadj Moussa 

Témata: Burzum, Michael Jackson, Rihanna, Chris Brown, black metal

zavřít