Deník neúspěšného hudebníka (9.): Když chcete sbalit slečnu na svůj nástroj…

Našel jsem svou trumpetu! Konečně! Mohla za to náhoda, ale máma mě podcenila. Nechala trumpetu u popelnic. Pravda, schovanou v igelitce, to jsem nicméně čekal a svůj nástroj snadno objevil. Hned jsem s ním spěchal nadšeně nahoru a na chodbě zase potkal tu hezkou sousedku, která (určitě ze srandy) říkala, že Beatles jsou značka oblečení.

Deník neúspěšného hudebníka (8.): Bez trumpety bos

"Ahoj," pozdravil jsem ji.

"Čau," odpověděla.

Usmál jsem se na ni.

"Prosimtě nevíš, co za kreténa tady furt hrál na trumpetu? Já už fakt myslela, že se odstěhuju. Naštěstí je teď zase klid… To jsi nebyl ty, viď?" podívala se na mě přísně.

Zrudl jsem tak, že jsem to sám cítil a trumpetu se pokusil schovat za záda, přičemž mi vypadla na zem.

"Ne, skutečně nevím, kdo to mohl být," koktal jsem.

Sousedka se na mě zle podívala. Věděla, že kecám: "To je dobře, že to nejsi ty! Jinak bych ti musela nafackovat, ale kdyby se tu zase něco ozývalo…"

"Už se nic neozve!" slíbil jsem a došlo mi, že tím jsem se definitivně prozradil. Kdybych to nebyl já, nemohl bych něco takového říct. Čert to vem…

Deník neúspěšného hudebníka (7.): Trumpeta ve sklepě…

Sousedka se otočila na podpatku a šla pryč. Byla tak krásná! Nezbývalo než to naposledy zkusit. Zavolal jsem na ni: "A co posloucháš za muziku?"

Sousedka se ani neotočila a jen jízlivě pronesla: "Rozhodně ne žádnou od tebe."

Pak definitivně zmizela.

Já měl sice trumpetu, ale taky dilema: hrát, nebo nehrát? To je to, oč tu běží!

Text: Neúspěšný hudebník

Témata: Deník neúspěšného hudebníka, trumpeta, sousedka