Vydáno 18.04.2019 | autor: Michal Ivanega
Na seznamu Jiných míst se v rámci rozlučkového turné skupiny Imodium ocitla i Věznice Kynšperk nad Ohří. Vypravili jsme se tam spolu s kapelou. Z unikátního koncertu vám přinášíme exkluzivní reportáž.
Imodium zahráli odsouzeným vězňům. V Kynšperku nad Ohří rozdávali naději na lepší zítřky
Cesta kapelní dodávkou byla dlouhá, ale utíkala rychle, hlavně díky velmi uvolněné atmosféře. Došlo i na hraní karet, vyprávění koncertních historek, ale hlavně na vzpomínání na první vězeňské vystoupení, které Imodium absolvovali na podzim 2016 ve velké věznici v Plzni na Borech. "Hráli jsme tam normálně elektricky, s veškerým vybavením a ozvučením, a navíc jsme tam natáčeli dokument, takže jsme tenkrát vezli hromadu věcí. Dnes budeme hrát akusticky v rámci turné Jiná místa, proto vezeme jen pár věcí ze základního vybavení," dodal kytarista Dan Franc. Frontman Tomáš "Thom" Fröde zase vzpomínal na atmosféru, která tenkrát v Plzni panovala. "Bory jsou monumentální, svou velikostí, stavbou a historií. Navíc to byl náš úplně první koncert ve vězeňském prostředí. Bylo to hodně náročné zejména po psychické stránce."
FOTOREPORT: Imodium ve věznici: Kynšperk nad Ohří se stal dalším Jiným místem
Právě v Plzni přistoupil do vozu energický kaplan Blažej Pelán, který pracuje jako duchovní ve vězeňské službě ČR. Koncert v Kynšperku pomohl domluvit a zorganizovat. Jeho zajímavé vyprávění pomohlo zkrátit zbytek cesty.
Na dotaz, co vlastně Imodium vede k tomu, aby hráli na tak neobvyklém místě, jako je věznice, Thom odpověděl: "Když pominu to, že jako kapela jsme celkem sběratelé zvláštních koncertních míst, rádi zkoušíme, kam až s vlastní muzikou můžeme dojít a jaký přesah pro někoho může mít. Prostředí věznic k tomu bezesporu patří. Vaše hudba a zejména texty dostanou náhle další, daleko hlubší rozměr. Někteří odsouzení ve vaší hudbě spatří naději na lepší zítřky. Pro nás je to další ohromný zdroj inspirace."
Tomáš Fröde (Imodium) interview: Při psaní posledního alba jsme byli naštvaní. A jsme vlastně pořád
Následovala pečlivá vstupní prohlídka, při níž celá kapela i s doprovodem musela nechat v šatně na vrátnici všechny osobní věci včetně mobilních telefonů. Pak se skupina v doprovodu Vězeňské služby přesunula do prostoru jídelny. Příprava techniky a zvuková zkouška v netypickém prostoru zabraly další hodinku, po rychlém občerstvení se šlo konečně na věc. Úderem druhé hodiny odpolední se do sálu přesunulo zhruba sedmdesát odsouzených vězňů. Usadili se na připravené židle a během několika okamžiků koncert začal. Imodium hráli akusticky jeden song za druhým, zaznělo jich dohromady sedmnáct.
Kapela se během setu osmělovala postupně. S diváky komunikovala napřed opatrně, pak ale došlo i na pár vtipných průpovídek a několikrát se jídelna otřásla výbuchem smíchu všech přítomných. Sám Thom po koncertě iREPORTu sdělil: "Koncert v Kynšperku byl v porovnání s Plzní mnohem více uvolněný, napomohlo tomu jiné prostředí a menší počet trestanců. Ale samozřejmě, bezpečnostní pravidla a podmínky jsou všude stejné, stejně jako pohled do očí vězněným."
Na tvářích odsouzených byla skutečně poznat radost a potěšení z neobvyklého kulturního zážitku, jakých se jim často nedostává. Po skončení každého songu následoval poctivý potlesk, úsměvy vězňů a Thomovo poděkování. Zdárnému průběhu pomohlo také dobré nazvučení.
Program se pomalu chýlil ke konci, když nastal mimořádný moment. Během závěrečné gradace songu Dobrý věci začali vězni poměrně bouřlivě tleskat, sami od sebe, a to ještě před koncem písničky. Další kouzelný okamžik přišel těsně před poslední písničkou Deset životů. V jejím refrénu se zpívá "...a dál, co bude dál", což Thom nezapoměl zmínit. A pak naprosto spontánně dodal "Co bude dál? Je to jen na nás...", načež pohlédl hlavně na přítomné vězně. Kaplan Blažej pak pro iREPORT dodal: "Tento spontánní moment možná některým vězňům pomohl k tomu, aby začali přemýšlet jinak a chtěli něco ve svém životě změnit."
Druhý koncert Imodium ve vězeňském prostředí skončil. Skupině, které při odchodu trestanci nadšeně děkovali, nezbylo než začít vstřebávat další velmi neobvyklý a silný zážitek. Na řadu přišla krátká exkurze do jednoho z vězeňských bloků, balení aparatury, rychlé občerstvení, rozloučení s areálem věznice i zaměstnanci a pak odjezd domů.
Na závěr jsme se Thoma zeptali, zda formace uvažuje o dalším takovém vystoupení: "Máme v plánu ještě jednu věznici, a to ve Světlé nad Sázavou. Největší ženskou věznici v naší zemi. Jsme ve velkém očekávání, protože hrát pro odsouzené ženy, nikoliv muže, bude zase úplně něco jiného. Kaplan Blažej Pelán nás pořád ubezpečuje, že nás budou milovat. Já si pořád myslím, že odsouzené ženy z nějakého důvodu hodně nenávidí muže."
text: Michal Ivanega, foto: Michal Ivanega
Témata: Imodium, věznice, rock, Element, Kynšperk nad Ohří
