Vydáno 25.08.2016 | autor: Simona Knotková
Australská zpěvačka Sia vyvolala kontroverzi se svými show, Sleigh Bells několik měsíců mlčeli, aby Demi Lovato konečně poslali k soudu. Je tu poslední srpnové Post Scriptum.
Koncerty Sii jsou především audio zážitkem
Sia své fanoušky prý podvádí, ozývá se napříč návštěvníky jejích koncertů. Jako by nestačilo, že si fanoušci musí vystačit pouze s nehybnou umělkyní schovanou pod parukou, interpretka podle všeho na velkých obrazovkách publiku také pouští předtočený vizuál. Podobný krok má údajně zajistit co nejprofesionálnější show.
Sia odhalila tvář: Na koncertě v Coloradu jí paruku odfoukl vítr
Tento perfekcionismus jde ruku v ruce s fóbií z veřejného vystupování, což z velké části vlastně není rovněž nic jiného než strach ze selhání. Ač se nám to příliš nemusí líbit, nikdo nemůže mít zpěvačce za zlé, že si vybrala takovou cestu prezentace. To, že pro nás je její fóbie něco nepochopitelného, neznamená, že si Sia své psychické zábrany snad vymýšlí a využívá je jako marketingový tahák.
Minulost, kde můžete najít třeba i pokus o sebevraždu, je snad dostatečným důkazem. To jsou ale její osobní věci. Především má jako umělkyně samozřejmě svobodu prezentovat se, jak chce. Záleží pak pouze na nás, jestli i za takovéto poloviční setkání s muzikantkou zaplatíme. Hravě vše ostatně dohání svými pěveckými kvalitami a je chvályhodné, že na dnešní popové scéně někdo stále dává přednost audiu před vizuálem.
Návštěvníci koncertů se nicméně cítí i tak oklamaní a nelze se jim divit. Za značně vysokou cenu vstupenek a skryti v davu daleko od pódia by chtěli mít iluzi setkání s interpretem alespoň prostřednictvím velkých projekcí. Pokud jim je však pouštěn předtočený film, dostávají ho sice s dokonalým hlasem, ale je to pořád jenom film. A ten si můžou pustit asi i doma na YouTube.
V listopadu to bylo poprvé, co američtí Sleigh Bells nařkli Demi Lovato z krádeže jejich díla. Tým producentů si bez dovolení vzal samply z Infinity Guitars a Riot Rhytm a použil je pro bonus Star. Mluvčí čtyřiadvacetileté zpěvačky však jakoukoliv podobnost a možnost nelegální výpůjčky popřeli, a tím se zdálo, že je celá záležitost ukončena. Kdepak.
POST SCRIPTUM (19.): Řezník byl pro Českého slavíka problém, parta neonacistů je už v pořádku
Ticho před pověstnou bouří skončilo v tomto týdnu, kdy byla na Lovato podána oficiální žaloba. Možná trochu mazaně to dvojice udělala v mezidobí před novou listopadovou nahrávku. I tak se ale z jejich strany jedná o nadmíru riskantní krok. I kdyby podobnost songů byla sebevětší - a opravdu tam je - je jasné, kdo tu proti sobě hraje. Klobouk dolů, že se něčeho takového Sleigh Bells nezalekli.
Nebudu přehánět a říkat, že by je to mohlo zničit - na to už mají dostatečně pevnou pozici na nezávislé scéně a Derek Miller patří k producentské špičce. Určité následky z toho ale můžou koukat, stačí se ostatně podívat na hate kampaň, která se proti duu spustila na sociálních sítích. A mně je z toho zase smutno.
Vím, že jejími iniciátory jsou především teenageři z řad fanoušků Lovato, nad jejich komentáři se přece nemá cenu nijak rozčilovat. Stejně jako v kauze White Hinterland versus Justin Bieber a Skrillex, i tady se ale se svým názorem přidávají neutrální posluchači, či dokonce příznivci kapely, a opět můžete slyšet názory o zoufalém volání o pozornost či nahánění si slávy přes populární Lovato. Je to totiž drzost, když se skutečný umělec ozve proti umělému produktu, který jen přejímá, co mu armáda producentů složí.
Kdo jiný by se toho ale měl nezaleknout než bojovní Sleigh Bells?
autor: Simona Knotková
Témata: Sia, Sleigh Bells, Demi Lovato
