ROCKBLOG: Eurovize nehledala nejlepší písničku, ale nejlepší kopii

Vydáno 15.05.2016 | autor: Josef Martínek

Poprvé v historii se Česká republika kvalifikovala do finále nejsledovanější hudební show v Evropě - Eurovision Song Contest. Je to zajisté úspěch, navzdory tomu, že naše reprezentantka Gabriela Gunčíková v něm skončila na předposledním 25. místě. Chvílemi se ale divákovi u televizí mohlo zdát, že snad omylem přepnul z ČT1 na Novu, kde běžela imitátorská soutěž Tvoje tvář má známý hlas.

ROCKBLOG: Eurovize nehledala nejlepší písničku, ale nejlepší kopii Gabriela Gunčíková skončila ve finále na 25. místě

V českých médiích bývá Eurovize mnohdy vykreslována jako hudební panoptikum, ve kterém můžete uspět jen pokud přijdete s nějakým šíleným nápadem. Neprávem - kromě jedné dvou peprností ročně jde totiž stále hlavně o klání úplně normálních popových písní. Jen jsou většinou tak průměrné, že se o nich zkrátka nemluví. Letos se finalisté snažili hlavně neurazit, takže úlet typu Verka Serdučka nebo Conchita Wurst ve výběru šestadvaceti čísel chyběl. Jednou z mála, kdo se odlišil od naleštěných čísel s euforickými refrény nebo přeslazenými pohledy, byla Ukrajinka Jamala. Ta v písni 1944 zavzpomínala na odsun Tatarů z Krymu, při kterém během druhé světové války zemřely desítky tisíc lidí, a navzdory temnému vystoupení a absenci hitovosti vyhrála. Překvapení to ale není - vždyť dojemný příběh v takových soutěžích vždycky zabírá.

Eurovizi vyhrála Ukrajinka Jamala s politickou písní, Gabriela Gunčíková byla ve finále předposlední

SOUTĚŽ O NEJLEPŠÍ KOPII

Jinak jsme ale místo výkvětu toho nejlepšího z evropského popu viděli spíše soutěž imitací. Favorizovaná Australanka Dami Im, která nakonec obsadila druhé místo, se ve své písni snažila být druhá Sia, bronzový Rus Sergej Lazarev předvedl dramatický výstup á la Måns Zelmerlöw, který vyhrál loni. K vidění byla i chorvatská variace na éterický severský pop v podání Niny Kraljič, Gruzínci Nika Kocharov & Young Georgian Lolitaz zněli úplně stejně jako moderní britský rock na motivy Kasabian (jaké překvapení, že jim britská porota jako jediná dala plný počet bodů). Litevec Donny Montell si zase vysloužil přezdívku "evropský Justin Bieber" a koneckonců i naše Gabriela Gunčíková mohla působit jako nástupkyně Celine Dion. A když se vrátíme k vítězné Jamale - hudebně její výkon patřil k těm originálnějším, neokoukala ale trochu ze své psycho-choreografie od vítězky z roku 2012 Loreen?

Důvod, proč celé klání postrádá originalitu a více výrazných osobností, je nasnadě - snad každý druhý soutěžící přišel z místní SuperStar nebo obdobných talentových soutěží. Jednotlivé země nevysílají do boje svébytné hudební osobnosti, ale spíše ty, kteří už někdy v hudbě úspěšně soutěžili a působí na oko reprezentativně. Ostatně, dlouhodobě bývá za volbu svých zástupců kritizována evropská velmoc číslo jedna Velká Británie, která má v zásobě desítky mezinárodních hudebních hvězd. Jenže i letos do Evropy vyslala zoufale tuctové a neznámé kluky Joe And Jake, kteří skončili 24., jen těsně před naší Gabrielou Gunčíkovou.

Tajemství úspěchu: 5 důvodů, proč Gabriela Gunčíková postoupila do finále Eurosongu

PERFEKTNĚ UDĚLANÁ SHOW, KTERÁ NEŘÍKÁ NIC

Eurovize tak zůstává hlavně nablýskanou televizní show, vyladěnou pro oči desítek milionů lidí. Může se pochlubit prvotřídní produkcí a po vizuální stránce dokáže občas diváka opravdu strhnout, letos dokonce přidala i jednu skutečnou popovou hvězdu v podobě hostujícího Justina Timberlakea. A když navrch ještě přihodila silné moderátorské duo v čele s nesmírně vtipnou Petrou Mede, můžeme my, Češi, pro které je už padesát let vrcholem televizní zábavy Český slavík s nulovou invencí, jen blednout závistí.

Jenže o evropské pop music tahle po technické stránce dokonalá show říká příliš málo. A dokud nebudou jednotlivé země vysílat svou opravdovou špičku, ale pouze napodobeniny, nebude její výpovědní hodnota vyšší, než jakou má sledování naší SuperStar. Tedy jednoduše řečeno - pár hodin se u televizí slušně bavíte, ale zároveň víte, že o soutěžících už na jednu dvě výjimky nikdy poté neuslyšíte.

zavřít