Opak z AMO interview: Klasický hiphop miluji, ale chci něco víc

Vydáno 28.12.2011 | autor: Daniel Maršalík

Opak je polovinou hip-hopové formace AMO, která patří mezi nejpopulárnější na Slovensku. Letos vydali třetí album Positive a v médiích se o něm píše jako o jedné z nejlepších slovenských desek roku 2011. Kromě toho Opak před třemi lety natočil sólovku Otvorenie a vlastní studio Zion 5, kde se kromě nahrávání věnuje mixování a masteringu.

Opak z AMO interview: Klasický hiphop miluji, ale chci něco víc Opak z AMO interview: Klasický hiphop miluji, ale chci něco víc

opak1Není to tak dávno, co jsem na facebooku četl, že se AMO rozpadli, ale najednou se objevilo album Positive. Jak tomu mám rozumět?
Od nás tato zpráva nevzešla. Jediný důvod, proč si to lidé mohli takto vyložit, vyplývá z toho, že Viktor Hazard si dal takový status na svůj facebook. Napsal, že už s námi nedělá, a tím pádem již není členem kapely.


Proč se deska jmenuje Positive? 
V první řadě název vymyslel Moe a já jsem určitě souhlasil. Slovo "Positive" nás například provázelo na společném "AMO and Friends" tripu na Jamajce celou dobu. A to v různých spojeních. Například "Positive vibration, Be positive" a podobně. Když už nás otravovalo pořád odmítat nabídky naléhavých Jamajčanů, kteří nám nabízeli kdeco na prodej, tak jsme tyto "Positive" hesla v soukromí cedili přes zuby ze zábavy a smáli jsme se tomu. Jsou to spíš interní fórky, které zná každý člen našeho jamajského strange tripu z roku 2007. Kromě toho každý album AMO mělo univerzální název a v tomto duchu jsme to udělali i nyní. Každý by si měl slovo "positive" přeložit po svém.

Nikdy ses netajil láskou k Jamajce, reggae a dancehallu, ale nikdy předtím jste nenahráli album, které by bylo těmito vlivy tak moc ovlivněné...
Je to pravda. Musím říct, že naše hudební cesta se od hip-hopu výrazně odklonila. Já se dnes věnuji zvuku ve studiu Zion 5, kapele AMO and Band a zdokonaluji se v DJingu. To znamená, že kdybych byl zaměřen pouze na hip-hop, tak bych se ztratil někde mezi ostatními. Hip hop klasiku miluji, ale chci i něco víc. Proto se stále učím, produkuju, píšu texty a otevírám se i dalším hudebním vlivům. Jsem otevřený právě těm hudebním žánrům, které naše producenty neoslovují. A jsem tomu rád, protože právě swing, reggae, blues, dancehall, funky a hip-hop dokáže lidi na mých parties dokonale uspokojit. I proto je naše album víceméně postavené na feelingu a odkazu a ne na primitivních party shitech, anebo nekonečné tragédii průměrného rapu.

Můžeš čtenářům doporučit nějaké dancehallové veličiny, které by si určitě měli poslechnout?
Je jich hodně, ale například: Beenie Man, Collie Buddz, Serani, Konshens, Elephant Man, Mr. Vegas, United Flavour, Damalistik, AMO. (smích)

Jak je na tom AMO s koncerty? Chystáte po Novém roce nějaké turné?
Nedávno jsme dokončili AMO Positive Tour. První koncert turné byl v pražském Lucerna Music Baru, kde jsme pokřtili desku. Od té doby, co hrajeme s kapelou a nabízíme lidem něco nové - ne ošoupané kytarové hity, staré známé melodie a pár nepochopených slov -vystupujeme na festivalech a místech, kde jsme před tím nehráli. Vždy máme pozitivní reakce od publika, i od takového, které nás nezná. Zatím nevím, co bude na jaře, protože v těchto dnes se mobilizujeme a připravujeme nový koncertní program. Doufám, že se v příštím roce konečně uvidíme na nějakém českém festivale.

Zaujala mě spolupráce s kapelou Polemic. Jak k ní došlo?
Jednoduše. Znali jsme se už déle. Máme příbuzný hudební vkus. Ruka dala ruku a najednou jsme nahrávali track Vášně na desku Horké časy od Polemicu. Samozřejmě jsme chtěli i my, aby Polemic zahostovali na našem CD. Tak jsme nahráli druhý singl Spolu, který je na albu Positive.


Vaše skladba s Mishou Čo s tým urobíš byla hitem, který zaujal i v ČR. Také jsi produkoval Mishinu poslední desku Ako nikdy predtým a i na Positive máte společný track. Jak se ti s ní spolupracuje?
Misha je úplně profi, přesně ví, co chce, ale také se ráda nechá ovlivnit. Vytvořili jsme si dobrý pracovní, ale i osobní vztah. Kromě toho vím, co by ji mohlo nadchnout a co se jí vysloveně nelíbí. Takže vždy když přijde nahrávat nějaký song, je to jako namazat máslo pokojové teploty na právě upečený a vychladlý chléb. (smích)

Nahráli jste společně skladbu Mal som k televiznímu filmu Fejs. U nás se z ní hit nestal, byla úspěšná na Slovensku?
Nejsem žádný PR odborník, ale je škoda, že se jí věnovalo tak málo mediální pozornosti. Osobně mohu říct, že jsem s tím songem velmi spokojený, ale asi byl produkovaný pro nesprávný projekt v nesprávnou dobu. Na tu píseň nemám jedinou negativní reakci. Je krásná a doporučuji ji každému k poslechu.


Máš i sólove album Otvorenie. Podle čeho se rozhodneš, kterou skladbu použiješ s AMO a kterou sólo?
Ono je to spíš o obdobích a o tom, co se komu líbí. Pokud dělám sólo, rozhoduji o všem sám. Když děláme AMO, vždy jsme v tom dva - já a Moe. Často se stává, že síto kapely AMO nepropustí spoustu nápadů. Počínaje beatem, tématem, textem a aranžmá. Takže je to častokrát větší a těžší porod, než vytvořit track na sólové album.

opak3Kdysi sis v přímém televizním přenosu vyřizoval účty s Egem. Myslíš, že tyhle potyčky mohou přinést jejím aktérům mediální pozornost a větší počet fanoušků?
Určitě ano, ale už jsem z toho vyrostl (smích).

AMO se odklonili k reggae, Rytmus k electru, česká BiggBoss produkce je také v poslední době hodně elektronická. Myslíš, že hip-hop prochází krizí, nebo jen kopíruje přirozený vývoj hip-hopu ve světě?
Vždy nás ovlivňuje západ. Tak se jako poslušné ovečky přizpůsobujeme trendu. Pokud jsme v tom trendu dobří, systém nás bohatě odmění v podobě eventů, koncertů, hraností, popularity a peněz. Ten, kdo se věnuje méně populárnímu žánru, než udává momentální trend, je odkázaný na své skalních fanoušky. Díkybohu i tací zde jsou.


S AMO jste nahráli song k Mistrovství světa v ledním hokeji na Slovensku. Na loňských Slavících jste vystoupili se směsí hip-hopových předělávek hitů roku 2010. Teď jsi ve studiu nahrával další cover rockové balady. Máš nějaké hranice, co bys už nedělal?
Vím, že balancujeme na hraně mezi mainstreamem a undergroundem, ale baví mě to. K věcem přistupuji pragmaticky. Vždy si uvědomuji status kapely a okolnosti se snažím přizpůsobit v její prospěch, tak abych si i v budoucnosti mohl stát za svými rozhodnutími.
K Slávikovi bych řekl asi toto. Potřebovali jsme dát veřejnosti vědět o sobě a o tom, že máme band. Zároveň jsme nechtěli ztratit tvář. Jediná hudební anketa s přenosem v televizi byla ideální možnost. Proto jsme vyrobili vtipný mix našich a známých slovenských hitů. Byla to zábava.
Pokud jde o hymnu Za náš tím, bylo pro mě poctou, že nás oslovili, abychom udělali hymnu pro slovenský hokejový tým. Vždy fandím Slovákům na mistrovstvích. Takže super.
V případě rockové balady, nevím zda myslíš předělávku Tublatanky...

opak2... Ano, tu jsem měl na mysli.
Je to další výzva jak překonat své mety. Přišel za mnou zpěvák Robo Papp s tím, že dostal k předělání povolení od autorů. Moje role je produkce. Nahráli jsme to s Orionem a Majkem Spiritem. Track Dnes je jeden z největších evergreenů v Československu a nezprznit ho v coveru je dřina. Takže se těším na jakoukoliv kritiku. Bude to pro mě jako pro producenta nastavení zrcadla.
Všechno, co jsem zmínil, je vlastně sranda a práce související s hudbou. Co však vzhledem k aktuální politické situaci Slovenska odmítám, jsou politické kampaně. A takových nabídek jsem měl už více.

Jako jeden z mála z rapperů si podle mě neudržuješ takovou tu image zlýho drsnýho kluka. Patří k hip-hopu určitá póza a stylizace?
Tak jako k rocku, metalu, jazzu patří styl a image, tak i k rapu patří. Jsou bad boys, smart guys, funny guys, sweet a lecjaký jiní týpci. Můj ordinary image a Mr. Disappear styl je úplně v pořádku kvůli tomu, že nejsem jen rapper a moje kariéra nestojí na mikině, teniskách a hejtech.

Koho respektuješ z česko-slovenské hudební scény?
Zpěváka Kryštofa a skupinu Miro Žbirka. (smích)



text: Daniel Maršalík, foto: archiv

zavřít