České srdce interview: Napospas trávě vzhůru na Okoř!

Jak došlo ke spolupráci s Fanánkem, jejímž výsledkem je společná písnička a klip?
Už je to pár let, co jsem hostoval se Třema sestrama. Byl to pro mě vždycky takovej relax, ze kterýho jsem se musel dlouho zotavovat. (smích) Potom následovalo hostování se Synama výčepu a natáčení a produkování (společně s Rosťou Cermanem) Fanánkova sólového alba Jevany. Myslím, že jsme dobří přátelé… a dobří přátelé si pomáhají. A když už Fanánek napsal text, tak jsme tu píseň ještě posvětili mistrovou přítomností.

Bude mít celá záležitost nějaké pokračování, vyjde ta skladba na nějakém oficiálním nosiči?
Ano, je to první píseň, kterou jsme z chystaného alba vypustili na veřejnost. Nepovažujeme ji za první singl, jen se nám líbila její letní atmosféra.

Jak to vůbec se zmiňovanou, už dlouho připravovanou novou studiovkou Českého srdce momentálně vypadá?
Album bychom rádi vydali tento rok na podzim, ale datum není to nejdůležitější. Deska hlavně musí být nejlepší! (smích)

Doneslo se ke mně, že jste se dali dohromady se zahraničním producentem...
Vlastně náhodou se ke mně, do mého studia, dostal při natáčení alba skupiny Pipes and Pints velice příjemnej chlapík s velkou praxí. Darian Rundall, americkej producent žijící v Los Angeles. Po krátké době jsme si padli do oka. Jestli se uchopí i produkce naší desky, to ještě nevíme. Zatím naše spolupráce bude fungovat pomocí internetu a dál se uvidí...

Chystá České srdce něco speciálního v souvislosti s vystoupením na festivalu Okoř se šťávou, který už léta pořádáš a který proběhne už v sobotu 2. června?
Chceme zahrát něco nového z připravovaného alba a i pro naše skalní fanoušky bude novinkou změna v obsazení skupiny: na basu teď s námi hraje Vašek Vávra. Něco speciálního? Nevím. Minulý rok jsme měli speciálního hosta z Bretaně, velice dobrého hráče snad na všechny flétny, co jsou na světě. Hodně jsme se na to těšili, jenže pak ho chvilku nikdo nehlídal, vypil láhev whisky a všechno bylo jinak... Ale už se moc těšíme! Na Okoř je cesta...



Text Petr Korál, foto archiv Michala Šenbauera